Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.Kapitola

27. 4. 2008

Ráno nebylo po Snapeovi ani památky. Na stole ležel pouze stručný vzkaz, kde mu profesor oznamoval, že se pokusí vrátit co nejdřív.

 

Harry už byl u Snapea čtyři dny a ještě pořád se profesor nevrátil. I když ho Harry neměl rád, začal se o něj obávat.

 

Toho dne zalehl do postele, až k půlnoci. Ani nestačil zavřít oči a uslyšel ze spodu rámus. Chytil rychle hůlku a rozeběhl se dolů. Z kuchyně pode dveřmi průsvitalo světlo. V kuchyni byl rachot. Harryho nebelvírská odvaha zvítězila a on rozrazil dveře. Na prahu zůstal stát.

 

Snape, totálně zničený, strhané rysy ve tváři, potrhaný hábit, stál u poličky a hledal mezi lektvary. Když Harry vrazil do dveří, otočil se, a když ho uviděl omdlel. Harry se vyděsil. Rozeběhl se k němu. Nevěděl, co má dělat, tohle nikdy nepotřeboval.

 

Rychle se nakoukl do poličky a zjistil, že všechny lektvary jsou popsané. Sebral rychle lektvar na bolest a pár dalších, ty nalil do profesora. Potom jej pomocí kouzla vyzdvihl a po schodech donesl do pokoje naproti jeho. Jak Harry totiž zjistil, patřil Snapeovi. Potom se znovu rozběhl do kuchyně, kde vzal další lektvary.

 

Snape měl ke každému lektvaru jen dva kusy, a proto si Harry uvědomil, že je bude muset uvařit, i když to moc neuměl. Odnesl je nahoru a do Snapea ještě nalil lektvar pro spánek, potřeboval teď nabrat síly.

 

Sešel dolů do laboratoře. Tam vkročil zatím jen jednou a to, když “šmejdil“ po domě. Tehdá tam vkročil ze zvědavosti, teď tam vcházel s úmyslem uvařit lektvary. Na stěně vyhledal knihu – léčitelské lektvary. Nalistoval si první lektvar, kterým byl bezbolestný, našel si přísady a dal se do vaření.

 

Když dodělal i poslední krok, zjistil, že lektvar nejspíš udělal dobře. Měl z toho radost, ale i strach, že jestli něco pokazil, tak se na něj Snape bude zlobit. Započal s dalším lektvarem a nakonec měl ke každému lektvaru, který použil pro Snapea, pět lahviček.

 

Divil se, že všechny udělal dobře, vždyť ve škole neudělal ani jeden správně. Přičítal to tomu, že tady jej neznervózňoval Snape a že nikdy nešlo něčí zdraví. Zklidil po sobě a odešel zpět ke Snapeovi, kde všechny lahvičky položil a sám si unaven sedl do křesla vedle postele, kde vzápětí usnul.

 

Ráno ho probudilo sluníčko, které již dlouhou dobu svítilo do prostor místnosti. Když se probral, zjistil, že leží v posteli. To by ještě tak nebylo zvláštní, kdyby neusínal v křesle a  ještě ke všemu teď neležel ve Snapeově posteli. A Snape nikde.

 

Harry se zvedl, přešel do svého pokoje a tam se oblékl do trika a riflí, které koupil v obchodě, kam jej zavedl profesor Snape před několika dny. A sešel dolů do kuchyně. Tam za plotnou stál Snape a dělal snídani.

 

,,Dobré ráno Pottere, kolik sníte vajec k snídani?“

 

Harry ho jen vyjeveně pozoroval. Ještě večer doufal, že profesor bude brzy v pořádku a dnes už ten samý člověk, který před ním omdlel dělal snídani.

 

,,Dobré ráno…… Tři pane…….. Neměl byste ještě ležet?“

 

Snape po něm hodil tak výmluvným pohledem, že se rozhodl, že už se profesora radši nebude víckrát ptát. Položil před Harryho talíř s vejci a postavil doprostřed stolu i pečivo. Sám si sedl naproti Harrymu. Jedli ve vší tichosti. Bylo slyšet jen cinkot nádobí.

 

,,Pottere, dal jste mi oba lektvary proti bolesti?“

 

,,Ano pane, ale…….“

 

,,Nezajímá mě vaše ale, vím, že to bylo nutné….. Chci vám poděkovat za to, že jste mi pomohl.“

 

Na Snapeovi bylo vidět, jak ho to samotného překvapilo, že byl schopen poděkovat. Přesto Harryho překvapilo, že Snapeovi proletěl očima smutný záblesk, který ovšem během chvilky nahradil klasický chladný pohled. Harry nevěděl, co si má myslet, potom si vzpomněl na to s těmi lektvary.

 

,,Pane, ty lektvary jsem vyrobil nové. Všechny jsem nahradil a přidal od každého více flakonků.“

 

Snape nazdvihl obočí, nemohl uvěřit, co se stalo. On že dělal lektvar? A ještě k tomu dobrovolně?

 

,,Kde jsou ty lektvary?“

 

Harry se zděsil, myslel sice, že je másprávně, ale co když chybu? Profesor určitě nebude rád a vynadá za zbytečně spotřebované suroviny.

 

,,Nahoře pane, ve vašem pokoji.“

 

Harry radši zůstal sedět. Nechtěl schytat první várku hněvu. Za chvilku už Snape běžel ze schodů dolů.

 

,,Pottere, kdo tady byl? Nedovolil jsem ti sem někoho zvát. Jakmile jsem někdo vkročí bez mého povolení jsou porušena ochranná kouzla a jak jste ho sem vlastně dostal, neznáte adresu!“

 

Snape vypadal hodně rozlobeně.

 

,,Nikdo tady nebyl, celou dobu tady, mi společnostnost dělala jen Hedvika.“

 

Harry byl naštvaný, Snape nevěřil, že ty lektvary udělal on. Zvedl se a rozeběhl se ven z kuchyně, ale neběžel do svého pokoje, nýbrž do knihovny, v které trávil skoro všechen svůj čas, co byl ve Snapeově domě.

 

Společnost mu dělaly kromě Hedviky pouze knihy. Přečetl jich tolik, že v klidu mohl konkurovat Hermioně, která četla každou chvíli. I teď, když byl naštván na Snapea se začetla do jedné z knih.

 

U profesora jako je Snape by jste čekali hlavně knihy hlavně o černé magii, ale nebylo tomu tak. Byly tam i knihy zabývající se obranou proti ní, dále o přeměňování, nitrozpytu a nitroobraně. Díky těmto se Harry hodně zlepšil.

 

Zrovna četl v knize o kouzelných tvorech o Griffinovi. To zvíře jej zaujalo bylo tak ušlechtilé. Mělo tolik mravní síly, že se dalo pochopit, proč jej měl Nebelvír ve znaku. Dále ho zaujal i jednorožec, symbol čistoty a nevinnosti.

 

,,Pottere, co to děláte? Vy čtete? Kolik překvapení jste mi ještě připravil?“

 

Harry po něm hofil nazlobený pohled, ještě pořád se zcela neuklidnil.

 

,,Jste naštvaný, dobře….. Já…… omlouvám se.“

 

Tak tohle Harry nečekal, Snape a omluvit se. Tohle nebylo to co chtěl, On se jenom potřeboval uklidnit.

 

,,Pottere, už jsem se vám omluvil, co víc po mě chcete?“

 

Harry po něm tentokrát hodil smutným pohledem.

,,Pane, já nechtěl, aby jste se omluvil, jsem rád, že jste to udělal, ale já se potřeboval pouze uklidnit.“

 

Snape se nejspíš rozhodl, že nebude odpovídat a začal mluvit o něčem jiném.

 

,,Pottere, dnes ještě zůstaneme zde, potřebuji se odpočinout, ale zítra již půjdeme na Příčnou ulici, Váš seznam by měl během dneška dojít.“

 

Otočil se a zavřel za sebou dveře.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA