Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitolka 2

27. 4. 2008

Byly 2 hodiny a 50 minut a Viligries vstoupila do krbu ve svém pokoji. Z misky si vzala prášek,
stoupla si do krbu. a .... ,,kabinet profesorky Mcgonagalové Bradavice." Zaplály zelené paprsky
a dívka vystoupila v kabinetě profesorky Mcgonagalové.

,,Vítám Vás slečno Blacková, pojďte." ,,Dobrý den paní profesorko." Viligries šla za
paní profesorkou, která již řekla: ,,Citrónová zmrzlina." Podívala se na budoucí žákyni a řekla:
,,Běžte, pan ředitel Vás již očekává. Povzbudivě se na dívku usmála a odešla.

Viligries si stoupla na první schod, který ji dovezl až před dveře ředitelny. ,,Pojďte dál
slečno Blacková, už vás očekávám." ,,Dobrý den pane profesore." ,,Tak slečno, jsem rád, že vás vidím, přejdeme hned k věci a tak Vás prvně zařadíme, že?"

Nečekal na odpověď, vstal a sundal starý ošuntělý klobouk, pokynul Viligries na židli a nasadil
ji ho na hlavu. Á Blacková, tak přece, ale kam s tebou, ale asi tě pošlu za tvým starým známým,
kterého ve svém sdci chováš jako bratra, pomůže ti, neboj." A nahlas řekl: ,,Nebelvír."

Viligries si v nestřeženém okamžiku přečetla co si Brumbál myslí. Díkybohu? Proč si myslí
díkybohu? Asi vypadala zmateně a tak ucítila, jak se ji Brumbál snaží dostat do hlavy.

,,Pane profesore, měla bych vás varovat, jsem dobrá v nitroobraně a taky i v tom jak ji prorazit."
Omluvně se usmála. ,,Omlouvám se slečno Blacková, ale vypadala jste tak zmateně, nechtěla
jste do Nebelvíru?"

Viligries si řekla, proč by mu to měla tajit. ,,Víte pane profesore, ten klobouk mi řekl, že mě pošle zatím, koho mám ráda jako bratra, nevíte co tím myslel?" ,,Ten klobouk je moudrý, ale na vaši
otázku, vím a brzy to zjistíte i Vy, myslím, že už jde nahoru." A taky, že jo sotva to Brumbál dořekl někdo zaklepal na dveře a vstoupil, já stála opodál a tak si mě nevšiml.

,,Dobrý den pane profesore." Vešel tmavovlasý chlapec s jiskřícíma očima, které se schovávaly
za kulatými brýli, bylo vidět, že ti dva jsou přáteli. ,,Nazdar Harry, co Remus a Tonxová?
Jaké to je, mít je ve svém domě?" Ten chlapec už má vlastní dům, vždyť musí být stejně starý .
Nemohu mu přečíst myšlenky, je dobrý, víc než dobrý, asi mám konkurenci.

,,Je to příšerné, jednu chvíli si vyměňijí zamilované pohledy a další chvíli se chtějí zabít. Už
dokonce rozbili jeho oblíbenou vázu, sice jsem ji hned slepil, ale oni se hned uklidnili.Chovají se jako manželé po deseti letech, ale svatba asi nebude Remus se pořád bojí. Co mi ..... ." Harry si teprve
teď všimnul dívky opodál.


,,To néní možné. Ta podoba." Díval se na ni nevěřícným pohledem. ,,Harry, představuji ti slečnu Viligries Blackovou." Harrymu se potvrdilo co si myslel. ,,Tak tě Viligries vítám u nás." ,,Jsem ráda, že tě poznávám." ,,Ale mi se známe." ,,Ty jsi ten syn rodičů, kteří se přátelili s mými. Madam Maxime mi to říkala. Jsem ráda, že se znovu vidíme."

Viligries se znovu potěšeně usmála, ale vzápetí se lekla a to když se jí v hlavě ozvalo. Pamatuješ? A Viligries se rozesmála. ,,Pamatuju a taky si vzpomínám jak se rodiče nad náma skláněli a říkali: ,,vypadají jako by si povídali." ,,Od té doby se mi to s nikým nepovedlo a co tobě?"

,,Mě taky ne, ale často jsem měla bolesti hlavy, začlo to v prvním ročníku a od tý doby mě to provází, ale vždycky mě to začne bolet a najednou to přestane a já cítím, že někdo má podobnej problém. Asi si měl podobný problém, že?"

,,Promiň, ale měla jsi ty bolesti díky mě, když se mě Voldemort pokusil zabít tak na mě přenesl něco ze svých schopností aniž by chtěl a já od té doby vždy, když sílil měl bolesti, bolela mě jizva, kterou mi zanechal. Promiň."


,,Nemáš se za co omlouvat, Harry." ,,My se tady vybavujem a na Vás pane řediteli jsme zapomněli. Co jste mi potřeboval? Je mi jasné, že to není kvůli tomu, že by jste mě chtěl vidět, když jste mým častým návštěvníkem, tak jestli dobře předpokládám jsem zde kvůli Viligries."

,,Ano Harry, slečna Blacková je zde místo Hermiony, dostala se do Nebelvíru. Nikdy nebyla v Příčné ulici, a tak ji tam vezmeš, jestli předpokládám dobře tak si si taky nic nekoupil, takže koupíte vše dvakrát, protože tady slečna má úplně stejné předměty, chce se taky stá t bystrozorem, tedy bystrozorkou."

,,Ano pane profesore, já ji to koupím a zajdeme koupit i hábity." ,,Harry, já nechci, aby jsi mi něco plattil, já peníze mám. Tobě zbyli mudlové a mě teta a neznámý dědeček, o kterem nic nevím, ale on mi zřídil účet a jestli předpokládám dobře tak tam mám jistě i peníze."

Harry vypadal překvapeně, ale Brumbál ne, avšak ani jeden z nich si toho nevšiml. ,,Měli bychom jít, pojď zvu tě ke mě. Ten dům jsem zdědil, ale po škole se chci vrátit do Godrikova dolu." ,,Nashledanou pane profesore." Oba vyšli ven. ,,Nashle Viligries a Harry, doufám, že se jí nic nestane, je to má krev, tolik bych si přal, aby se dala dohromady s Harrym..........        Nikdy jsem s ní nemohl být tak ať se to podaří, alespoň tobě chlapče." Brumbál hned vypadal mnohem starší.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Teda

(Sophi(sophiehermione.blog.cz), 29. 8. 2008 20:51)

Teda začíná se to zamotávat!!!

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA