Mysty

Ráno se dřív probudil Ron. A to už bylo co říct, protože ten vstával dřív jen o Vánocích. Když nemohl svého kamaráda (Harryho) vzbudit, rozhodl se pro radikální řešení. Zašel do koupelny, kde napustil sklenku vody. S tou vešel zpět do ložnice. Nahnul se nad Harryho postel a … 

,,Pomóóóóc.“

Harry se napřímil a koukal na svého nejlepšího přítele, kterému hrozilo, že díky nepřetížitelnému smíchu nevydrží stát na vlastních nohách ( taky na čích, že?).

Harry se podíval na svého nově nabytého přítele, kterého probudil Harryho výkřik. Nikdy jiný už v ložnici nebyl.

Harry a Max se očima domluvili, rychlostí blesku se zvedli a popadli nic netušícího Rona a dotáhli jej do koupelny, kde konečně pochopil, co s ním chtějí udělat, ale v tu chvíly už bylo pozdě. Harry a Max byli silnější ( taky dva na jednoho, že se nestydí). Harry podržel Rona pod sprchou a Max otočil kohoutkem se studenou vodou.

Oba nechali nadávajícího ryšavého chlapce svému osudu. Rychle se oblékly a běželi na snídani. Ve spolčence potkali Hermionu, kolem které pouze proběhli a nechali ji za sebou z nechápajícím výrazem. Prosvištěli chodbami hradu a jako velká voda vletěli do Velké síně.

Pár lidí se po nich otočilo, ale když viděli, že to jsou pouze dva nebelvíři, otočili se zpátky ke svému jídlu. Oba ještě rozesmátí zapadli na lavice a dali se do jídla. Neviděli pohled dvou učitelů. Jeden radostný, že má Harry nového kamaráda ( Brumbál) a ruhý chápající, že Max má konečně pravého přítele, i když zrovna Pottera ( Snape ( no dovedete si představit Snapea, jak se tváří chápavě?)) Na snídani dorazili Ron s Hermionou a házeli na Harryho a Maxe nazlobené pohledy.

,,Herm, Rone, nezlobte se, vždyť to byl jenom vtip a ještě ke všemu si začal Ron, když mě probudil skleničkou ledové vody.“

Herm se nasupeně podívala na Rona. Vypadalo to, že tohle ji zapomněl říci.

,,Ronalde Weasley, jak je možné, že si mi tohle zapomněl říci?“

Půlka síně se k nim otočila a Ron se zmenšil do trpasličí velikosti. 

,,Ale Hermionko, co jsem měl dělat když nechtěl vstávat.“

Hermiona nakonec poznamenala, že se nehodlá zabývat jejich puberťáckými nápady a že jsou důležitější věci, než se s nimi dohadovat. Ale to už jim profesorka McGonagalová začala rozdávat rozvrhy. A všichni čtyři se do nich zadívali. Harry si začal spílat, že se rozhodl jít na bystrozora.

OPČM – obrana proti černé magii

Lekt  - lektvary

Bylin  - bylinkářství

Přěměň – přeměňování

Kf  - kouzelné formule

Kt – kouzelní tvorové

Jasno - jasnovidectví

Nakoukl se k Ronovi a Hermioně a zjistil, že s Herm má lektvary a bylinkářství a s Ronem přeměňování. Potom se nakoukl k Maxovi a zjistil, že mají stejné hodiny.

,,Maxi, ty jdeš na bystrozora?“

,,Ano, ty snad taky?“ 

Max se udiveně podíval na Harryho.

,,Jo, já jdu taky. Takže si ty hodiny užijeme, ale teď už musíme jít, první hodinu máme Snapea.“

Teprve teď si na něco vzpomněl, a tak chytil Maxe a táhl ho ze síně. Zanechávaje za sebou nechápajícího Rona s Hermionou. Sotva se ocitli mimo síň, zatáhl Maxe do tmavého rohu.

,,Maxi, Snape tě práskne otci.“

,,Ne, nepráskne. Otec už to stejně ví a Snape, i když pracuje pro otce, mě má radši.“

Harry měl co dělat, aby se nerozesmál.

,,Snape a někoho rád? Promiň, ale nemyslím si, že by mohl mít někoho rád.“

Max po něm hodil mrazivý pohled a Harry radši zmlkl. Potom si oba zašli pro učení a vidali se na cestu do sklepení. Před učebnou už čekali 2 zmijozelští (Pansy a Draco), 3 chlapci z Havraspáru a další dva nebelvíři – Hermiona a Nevil (oba šli na léčitele). Draco ani neprovokoval a Harry si uvědomil, že to bude kvůli Maxovu otci. 

Ale to už přišel Snape a pustil je do třídy. Harry šel hned do zadu, ale Max zamířil do první lavice, která vždy zůstávala volná, a tak Harrym nezbylo nic jiného, než si jít sednout za ním. Neopomněl u toho samozřejmě ukázat jaké umí trpitelské grimasy.

Snape se pouze ušklíbl a začal s výkladem. Dnes vařili Fenix felicis – lektvar štěstí. Max a Harry začali pracovat. Snape procházel třídou. Tu vytkl něco Nevilovi, tu Herm a Havraspárským. Jenom Zmijozelům a Harrym s Maxem se vyhýbal. Na konci hodiny odevzdali všichni lektvar a s pocitem úlevy prchali pryč. Poprvé měl Harry lektvar správně, taky to bylo poprvé co ho Snape neznervózňoval a Max na tom byl stejně. Jako jediný ze třídy je měli správně.

Harry s Maxem vyšli ven, jak to vypadalo, tak si nikdo nevšiml, že Snape se vyhnul dvou Nebelvírům. Jediný Harry byl z toho vedle. Nevěděl, která bije. Snape už od prvního ročníku, první hodiny, nevynechal jedinou příležitost Harryho zesměšnit.

,,Harry, co koukáš, jako by ti uletěli včely?“

,,On mě nezesměšnil, neurážel.“

Teprve teď si uvědomil, že za to bude moci Maxova přítomnost.

,,Maxi, nechápej mě blbě, ale jak moc jste si se Snapem blízcí?“

Max se na něj udiveně podíval.

,,Harry, známe se z otcova sídla. Proč?“

,,Snape, kterého znám by mi už dávno vynadal, ale on se nám vyhýbal.“

,,Aha, tak si asi myslel, že když si můj přítel, tak se ti bude snažit vyhnout nebo mi ulehčit útěk od rodiny. Hlavně buď rád, že ti dal pokoj.“

Harry uznal, že má Max pravdu a společně se vydali na OPČM. Nevěděli, kdo je letos bude učit, Brumbál jim nikoho nepředstavil, a proto šli do učebny se smíšenými pocity. Tentokrát zase Harry donutil jít Maxe do přední lavice.

,,Harry, ale co když přijde nějaký ňouma?“

,,Nemyslím si, že jsem ňouma, pane Elddare.“

Nový profesor s úsměvem pozoroval Maxe. Ale když se podíval na jeho spolusedícího jeho úsměv se nezmenšil. Nikdy neschvaloval otcovu zášť proti tomuto chlapci. Došel až ke katedře, pronásledován Maxovým nevěřícným pohledem.

Harry nevěděl, proč Max tak zírá na nového profesora OPČM. Drcl do Maxe s hodil pohledem po novém učiteli. Max zavrtěl hlavou a šeptl:

,,Později.“

Harry pochopil, že teď už z něj nic nedostane a začal se věnovat novému učiteli.

,,Dobrý den třído. Mé jméno je Fabián Elddar a ano, jsem bratr Maxmiliána, který sedí mezi vámi.“

Harry si uvědomil, že si nejsou vůbec podobní. Max byl podobný svému otci ( jak si Harry pamatoval z Tajemné komnaty). Jak si Harry domysle, tak jeho bratr musel být po matce. Chtěl se přece jen na něco Maxe zeptat, ale to už znovu začal poslouchat nového profesora Elddara.

,,… teď se mi prosím postupně představte a něco mi o sobě prozraďte.“

Když už se všichni představili, začal mluvit profesor.

,,Teď už vás všechny znám, proto přejdeme k náplni dnešní hodiny.“

Do konce hodiny se zvěděli ještě pár zajímavostí, a pak byli propuštěni  na oběd. Harry se dozvěděl, že tohle je Maxův nestarší bratr a je mu 24 let..  Že to on se Severuse mu pomohli utéct.

Pak už měli pouze bylinkářství, které přešli bez problému a vydali se zpátky do Nebelvírské věže. Harryho po cestě zastavil některý z druháků, který mu oznámil, že se má dostavit za profesorkou McGonagalovou.

,,Běž Harry, já zatím ulovím nějakou kost.“

Harry si teprve teď uvědomil, že z Maxe holky nespouštějí oči a dokonce se za ním i otáčely. Tak se na něj pouze zazubil a vydal se na výšlap za profesorkou. Zaklepal na dveře a po vyzvání vešel.

,,Pane Pottere, sedněte si.“

Harry se usadil do křesla naproti stolu a čekal, co vypadne z přísné profesorky.

,,Jak jistě víte, tak naše družstvo nemá kapitána. Rozhodla jsem se a po pečlivém uvážení jím určila Vás. Jste tam nejdéle, takže doufám, že letos vyhrajeme pohár. Musíte složit družstvo. Zbyl Vám pouze pan Weasley a samozřejmě může zůstat slečna Weasleyová, ale na jiném postu. To je vše, máte nějaké dotazy?“

,,Ale paní profesorko, já mám zákaz hraní. Já nemůžu být v týmu.“

,,Pane Pottere, Váš zákaz byl zrušen.“

,,Ale jak? ….. já to nechápu.“

Harry samou radostí nevěděl co říci. Může zpátky na koště. Znovu se proletět, cítit vítr ve vlasech. Pozorovat svět pod sebou, cítit se jako bůh.

,,Pane Pottere, profesor Brumbál se postaral o to, abyste mohl znovu létat.“

,,Děkuji.“

,,Mě neděkujte.“

Harry se zvedl a šel ke dveřím.

,,Nashledanou paní profesorko.“

Otevřel dveře a už chtěl vyjít, ale profesorčina slova ho zastavila.

,,Nashledanou pane Pottere. Doufám, že letos bude pohár znovu náš.“

Harry vyšel a s úsměvem na tváři se rozešel k Nebelvírské věži.