Mysty

,,Tím jako chceš říct, že Draco je můj bratranec? Severusův syn? Ale jak? Proč je tedy u Malfoyů?“

Sirius si povzdychl, měl by mu to říct Severus, ale kdo ví, kde je.

,,Protože to Lucius nevěděl.“

Oba otočili hlavu ke dveřím, kde stál Snape.

,,Nevěděl, že chodím s Narcisou. Sakra, vždyť jsme se chtěli vzít. Jenomže tehdy její rodina byla proti nám, a tak se její a jeho rodiče rozhodli uspořádat svatbu. Malfoyovi byli šťastní, protože rod Blacků byl jeden z nejstarších. Kdyby věděli, kdo je můj otec, nepomohlo by to, bojoval za dobro, oni za zlo.

Ale ona taková nebyla. Byla příliš křehká. Neměla ráda, když někdo urážel mudly. Jednou nepřišla na náš sraz. Bál jsem se a odvážil jsem se zajít k nim. Nikdo tam nebyl. Potom mi přišla zpráva, kde mi manželé Malfoyovi oznamovali, že se ve vší tichosti vzali.

Najednou jsem ztratil vše. Svoji lásku a dokonce nenarozené dítě. Zašel jsem za ní, když nebyl Lucius doma. Plakala a prozradila mi, jak chtěla zrovna jít za mnou, když přišli Malfoyovi, že svatba bude příští den.

Nevěděla o co jde, až po chvíli, když si před ni Lucius stoupl a podal ji prsten a navlékl ji ho. Potom ihned odešel se svojí rodinou. Vztekala se, nechtěla ho. Byl příliš velký násilník. Nic nezmohla, rodiče ji zavřely a ráno donutily vzít si Malfoye.“

Schoval si hlavu do dlaní, ale pak si uvědomil, že vše  musí doříct.

,,Prozradila mi, že čeká moje dítě. Neměl jsem důvod ji nevěřit a když se narodilo dítě, mělo černé vlasy. Ještě že tehdy zde nebyl Lucius. Vždyť on i Narcissa byli blond. Museli jsme provést jedno kouzlo. Hodně těžké, ale úspěch se dostavil. Dítě vypadalo jako Lucius.

Tolik mě bolelo tolik let ho učit, vídat ho v Malfoy Manor. Sledovat, jak se z něj Lucius snaží vychovat smrtijeda. Ale bylo v něm příliš mnoho ze své matky. Ta trpěla, snažila se pomoci svému synu, ale Lucius byl krutý a dokonce ji několikrát ztrestal cruciatem.“

Znovu schoval hlavu do dlaní, ale tentokrát nezačal znovu mluvit. Harry tím pochopil, že už nic jiného neřekne a proto se zvedl a se slovy: „jdu se podívat za Dracem“. Severus zvedl hlavu.

,,Nic mu neříkej prosím. Musím mu to říct já, ale až mu bude líp.“

Harry přikývl a vyšel ven, teprve potom si vzpomněl, že neví, kde Draco je. Ale vracet se mu nechtělo. Došel do patra, kde bydlel on se svými prarodiči a strýci. Někde tam musí být i Draco. A jelikož tam byly pouze dva volné pokoje, otevřel ten první. Štěstí mu přálo a hned narazil na Draca.

Ten ležel v posteli. Jeho bledý obličej a blond vlasy působily divně v čistě bílé posteli. Sedl si vedle a přivolal si jednu z knih, které ležely na polici Dracova pokoje. Počká, až se probudí. Seděl tam již hodnou chvíli, když se hlava na posteli pohnula a z chlapcových úst vyšel sten.

,,Draco?“

Blonďatý chlapec otevřel oči, svůj pohled stočil k Harrymu. Uvědomil si, že to on mu zachránil život.

,,Ano Harry?“

Harry se zarazil. Byl příjemně překvapen. Takže i Draco se rozhodl přestat s jejich nesmyslnou válkou.

,,Kde to jsem?“

Zaskočený Draco se rozhlížel po místnosti, jeho pohled utkvěl na obraze, kde přelétali ptáci z jednoho stromu na druhý a v jezeře vyskakovaly ryby.

,,Jsi u mě doma.“

,,Nedej se vysmát, ale bydlíš u mudlů a jak nám je známo, tak nemají v oblibě nic společného s našim světem. Tenhle obraz by ti nepovolili.“

,,Jenže my nejsme u mých mudlovských příbuzných. Jsme u otcových rodičů a spolu s nimi zde bydlejí i otcovi sourozenci.“

Draco se uchechtl.

,,Jistě, jenže ty žádné nemáš. To všechno víme.“

,,Jseš si tím jistý? Poď se mnou, myslím, že tě to překvapí.“

Draco se s jeho pomocí zvedl. Hodil si přes pyžamo hábit, který mu Harry donesl ze svého pokoje a společně se vydali dolů na oběd. Musel mu pomáhat s chůzí ze schodů, jinak šel Draco v klidu. Došli ke dveřím do jídelny a Harry se zastavil.

,, Asi tě překvapí co teď uvidíš.“

S tím otevřel dveře a Dracovi se naskytl pohled na stůl, za kterým seděli všichni obyvatelé domu. Kdyby řekl, že ho to nepřekvapilo, lhal by. Vždyť před ním seděl Brumbál a profesorka McGonagalová. Potom nejhledanější osoba, Sirius Black a ten koho by tam nečekal, hlava jeho koleje, profesor Snape.

,,Tak Draco, myslím, že všechny znáš, jinak Profesorka McGonagalová a ředitel jsou moj prarodiče. Sirius je můj strýc, ale i kmotr. No a profesor Snape je můj strýc.“

Všichni se na něj tak mile usmívali, jenom Snape ho pozoroval zamyšleným pohledem a na tváři měl mírný úsměv, na což nebyl Draco zvyklý a jak si všiml, tak i Harryho to překvapilo.

Sedl si na volné místo, teď seděl naproti Harrymu z boku Brumbála, který seděl v čele, vedle Harryho seděl Sirius a vedle Draca Snape. Profesorka McGonagalová seděla v druhém čele stolu.

,,Jak se ti u nás líbí, Draco?“

Brumbál ho pozoroval zpod svých brýlí.

,,Já… lhal bych, kdybych řekl, že vůbec. Je to tady moc hezké, takové uklidňující. A pak, děsně mě překvapilo, kdo všechno zde je. Ale připadám si, jako bych zde už někdy byl.“

Harry si všiml, jak Severus sebou trhl. Takže Draco zde skutečně byl. Jistě, musel se doma pochlubit se svým dítětem.

,,To nás těší, chovej se tu jako doma Draco. Vidím, že jste si začali rozumět s Harrym. On ti tu vše ukáže, my se musíme vrátit do školy. Zůstane tu Sirius, tak se kdyžtak obraťte na něj.  Knihy vám dnes zajde koupit Severus, aby jste zbytečně nemuseli znovu na Příčnou.“

Harry si teprve teď vzpomněl, že nebyl na Příčný sám.

,,Kde je vlastně Ron, Hermiona, Ginny, Fred a George?“

,,Och ano. Remus nám dal vědět, že v bezpečí nakoupili a on je pak odved domů. Moc vás pozdravují a těší se na vás ve vlaku.“

,,Na mě taky?“

Bylo zvláštní, jaká přeměna se udalá z Dracem. Dříve sebevědomý mládý chlapec. Ukázal svoji pravou tvář. Harry pochopil, že se pouze snažil zastiňovat, to co na něm bylo pácháno. Však on mu tu seběvědomost vrátí. Ale tak, aby neohrnoval nos nad ostatními.

,,Jistě že na tebe taky. Patříš teď mezi nás, a tak to taky zůstane.“

Babička mluvila milým tónem. Jistě, vždyť věděla, že je to její vnuk a měla ho ráda.

,,Děkuji, ale já se tam musím vrátit.“

Všichni se na něj překvapeně podívali a Severus sebou dokone trhl.

Jako první se vzpamatoval Sirius.

,,Ale…. Proč?“

,,Když se nevrátím, otec bude ubližovat matce. Když tam nebudu, nebude ji mít, kdo chránit…. Odpusťte mi, líbí se mi u vás, ale…“

,,Nikam nepůjdeš! Zůstaneš tady!“

Severus byl hodně  naštvaný a snažil se to skrýt. Ovšem každý, kdo byl s ním v místnosti to poznal. Všichni chápali proč, jenom Draco koukal vyjeveně.

,,Pane profesore? Ale proč?“

,,Dovedu tvoji matku, beztak tam byla jen kvůli tobě. A potom se dozvíš úplně vše.“

Brumbálovi a McGonagalové se na tvářích usadili šťastné úsměvy. Konečně snad budou všichni i když, jeden člověk pořád schází……