Mysty

Velká síň byla změněna k nepoznání. Zmizely kolejní i profesorský stůl.  Harry automaticky zamířil až na vyvýšené místo, kde dříve stával profesorský stůl, teď tam však stál oblouk složený z květů různých květin. Musel být vyčarovaný, protože jinak nechápal, kde by mohli vzít všechny tyto květiny v tuto roční dobu.

Teprve v té chvilce si vzpomněl, že nemá žádného svědka. Otočil se na Thomase.

,,Hele, Thome. Nemám svědka, mohl bys.“

Jeho bratranec se zazubil.

,,Určitě. Udělám to rád. Alespoň budu tím nejbližším svědkem toho, jak ztrácíš svobodu. Tak naval ty prsteny, ať vám je pak mohu předat.“

Podal mu tu samou krabičku, kterou mu před chvílí předal otec. Do síně vtrhla Hermiona a rozeběhla se k Harrymu a objala ho.

,,Ach Harry, to je tak skvělý. Ty a Ginny, svatba. Kdo by si to kdy pomyslel. Pořád myslím na to, jak ses jí líbil už od prvního okamžiku, kdy tě viděla. A teď svatba. Ach bože hrozně ti to sluší.“

Thomas ji chytil a odtáhl od Harryho, vůbec se mu nelíbilo, že se tolik lísá k jeho bratranci.

,,A co já? Já nevypadám dobře?“

Hermiona jej sjela pohledem od hlavy až k patě. Pak se přemýšlivě zamračila.

,,No nejsem si tak jistá. Musíš uznat, že Harrymu to v svatebním obleku hrozně sluší.“

Thomas naštvaně zavrčel, ale Hermiona mu přes pusu položila ruku a stoupla si na opačnou stranu než Harry s Ronem. Ona byla Ginniným svědkem.

Odněkud se začala ozývat hudba. Harry se nervózně ošil a zadíval se ke dveřím vedoucím do Velké síně. Vešla Ginny v doprovodu svého bratra. Ach bože, byla nádherná. Nikdo se jí nemohl rovnat. Ty šaty byly nádherné.

Charlie dovedl Ginny až k Harrymu a předával mu ji. Ten však nebyl schopen pohyb a dál jenom vykuleně koukal na Ginny. Ta se potěšeně uchichtla a do přítomnosti jej musel vrátit až šťouchanec od jeho bratrance.

,,Ach, promiň.“

Přebral ji od Charlieho a s ní po boku se otočil k Brumbálovi, co by jejich oddávajícímu. Ten na ně shlížel svým mírným pohledem a za půlměsícovými brýlemi se mu v očích jiskřilo.

,,Sešli jsme se tu dnes, abychom byli svědky slibu manželského mezi panem Harrym Jamesem Potterem a Ginerwou Lenou Weasleyovou…  Jestli je tu někdo, kdo nesouhlasí s tímto svazkem, ať promluví nyní nebo ať mlčí navždy.“

Dveře do síně se prudce rozrazily a dovnitř vpadli dvě osoby s rezavými vlasy a vypadaly dost naštvaně. (Kdo to asi je? Schválně do komentářů napište, kdo vás napadl.)

,, My máme protest a to opravdu veliký. Nemůžou se vzít.

To přece nejde. Tady je svatba a nás nikdo nepozval, to si s vámi vyřídíme, ale už můžete pokračovat.“

Charlie dost naštvaně shlížel na své dva bratry – dvojčata. Právě teď zkazili svatbu jejich malé sestřičce. O tomhle si s nimi ještě promluví. Teď se však otočil dopředu, kde začal pokračovat obřad.

,,Tímto vás prohlašuji za muže a ženu. Můžete políbit nevěstu. A my přivítejme manžele Potterovi.“¨

Harry se sklonil a přitiskl své rty na Ginniny. Z publika se ozval nadšený smích a potlesk. Pak ji chytil za ruku a došel za Brumbálem, který stál u malého stolku. Už zbývalo pouze podepsat nějaké papíry a už budou manželé i úředně. Harry se před podpisem naklonil k Ginny.

,,Slíbil jsem tátovi, že si vezmu jeho příjmení. Můžu tě požádat, aby si se podepsala jako Snapeová? Navenek však budeme vystupovat jako Potterovi. Však víš.“

Ginny se na něj jemně usmála. A udělala tak, jak ji poprosil. Harry ji pohledem pohladil a podepsal se i on jako Harry James Snape. Pak ji znovu chytil za ruku a začali přijímat gratulace. Jako první se k nim dostal Thomas s Hermionou.

Oba byli opravdu nadšeni a Thomas si z Harryho začal dělat legraci, že teď už je v chomoutu a nebude s ním vůbec žádná sranda. Nakonec ho musela odtáhnout až Hermiona, která se nad mladým párem slitovala.

Jako další přistoupil Charlie. Vypadal mírně smutně, ale přece jen na své tváři vykouzlil úsměv a oběma jim pogratuloval. Jako další přišel jeho otec se svým bratrem a otcem. Marien pobaveně shlížel na Harryho, Arachbien mu radostně gratuloval a domáhal se práv na vnoučata, přičemž Harry i Ginny dost zrudli.

A jeho otec se jemně usmál a pak se sklonil a objal Harryho, potom přešel Ginny a objal i ji.

,,Vím, že mu budeš dobrou ženou. Děkuji za to příjmení.“

Ginny pak vypadala opravdu překvapeně. Vždyť tohle byla chválící slova od jejich nenáviděného profesora Snapea. Hned potom si k nim stoupla dvojčata.

,,To že jste nás nepozvali, nás štve, ale jsme tady. Takže opuštěno. A kdypak z nás uděláte strýčky?  Snad to bude brzo. Rádi vám je i budeme hlídat. To víte, vždycky se hodí nový subjekt na zkoušení žertíků.“

Ginny své dva bratry plácla hravě po ramenou.

,,Nic takového nebude. A až budeme mít děti, dám si na vás po tomhle pozor. Nesvěřím vám je jenom tak. To si nemyslete.“

Pak však na řadu přišli i ostatní, kteří se svatby účastnili.

O chvíli později se z neznáma začala ozývat hudba. Harry si stoup po Ginny a natáhl k ní s úsměvem ruku.

,,Zatančíte si se mnou paní Potterová – Snapeová.“

Ginny pozdvihla obočí nad touto formální větou, ale nechala se svým novomanželem vytáhnout k tanci. Sotva si stoupli na parket, začala hrát velmi pomalá hudba. Harry se víc přitiskl k Ginny a ta si položila hlavu na jeho rameno.

,,Nezdá se mi to? Opravdu jsme se dneska vzali? Miluju tě, Harry.“

Zvedla hlavu z jeho ramene a zadívala se mu do očí a zahlédla v nich jenom něho.

,,Já tebe taky, Ginny, miluju tě mnohem víc, než svůj život.“

Sklonil hlavu a pomalým francouzákem jí to dokázal. Ani jeden z nich s tím nechtěl přestat, ale vedle nich se ozvalo odkašlání a Ginny se naštvaně zadívala na svého bratra.

,,Co je Charlie? Stalo se něco?“

,,Jo stalo. Rád bych si zatančil se svojí malou sestřičkou na její svatbě.“

Ani nepočkal na Harryho souhlas a hned si ji přitáhl do náruče. Harryho si za chvilku už zabrala Hermiona a než se novomanželé dostali zpátky k sobě, uběhlo hned několik písní. Ginny vpadla celá rozzářená Harrymu do náruče a hned ho políbila.

,,No no no, v klidu. Jinak si budu myslet, kdo ví co.“

Ten polibek zpozoroval i někdo další a během chvilky už u nich stál sám ředitel Brumbál.

,,Možná už by jste měli jít spát. Skřítkové vám ukážou prostory, kde budete odteď bydlet. Manželské páry nemohou žít normálně na koleji. Přeji vám příjemnou noc.“

Harry i Ginny zase krvavě zrudli. Pak se však nenápadně vytratili. Venku před síní už čekal Dobby, který celou cestu k jejich pokojům vesele štěbetal. Sotva se za nimi zavřely dveře, stáli najednou oba blízko u sebe a vzájemně si koukali do očí.

Pak Harry prudce chytil Ginny a strhl ji závoj z vlasů, hned potom se vrhl na její rty a Ginny se poddala. Ani nevěděli jak, ale dostali se až k posteli na kterou oba spadli. A pak už šlo všechno naráz. (nebudu se rozepisovat, určitě to čtou i mladší ročníky, ať si to každý domyslí sám.)

Před usnutím ještě Harry stihl Ginny pošeptat, jak moc ji miluje a hned potom se oba propadli do říše snů.