Jdi na obsah Jdi na menu
 


8.Kapitola

21. 2. 2009

,,Určitě víte, že situace je čím dál vážnější. Po posledním útoku Voldemorta se Starostolec rozhodl odvolat Popletala, a já se rozhodl, že nabízené ministerské křeslo vezmu.“

 

V místnosti se začaly ozývat souhlasné výkřiky, ale Brumbál zvážněl.

 

,,To však znamená, že budu muset odstoupit s ředitelského místa.“

 

Místo souhlasných výkřiků teď nastalo rozpačité ticho. Pro co se rozhodnou? Mít z Brumbála ministra by bylo skvělé, ale jako ředitel Bradavic byl také důležitý. A kdo by to vlastně měl vzít za něj? Jako první se ozval Snape.

 

,,Albusi. To snad nemyslíš vážně. Není nikdo, kdo by mohl místo tebe vládnout tomuhle chaosu, který si říká škola. Není nikdo takový.“

 

Brumbál se shovívavě usmál.

 

Vlastně jsem myslel hned na dva lidi. Jedním byla Minerva.“

 

Všichni se otočili na starší ženu, ta však vůbec nezareagovala.

 

,,Jenomže ta to odmítla. Prý už by chtěla jít za rok do důchodu. Takže mi zbyla ještě jedna osoba… Ještě jsem s tebou o tom vůbec nemluvil, ale chtěla bych, abys to byl ty Severusi. A než začneš něco namítat…

 

Tak Voldemort už ví, že jsi špeh, a proto to můžeš přijmout. Ba musíš. Rozkazuji ti to jako nový ministr a tvůj dlouholetý přítel. Lektvary přece můžeš učit dál.“

 

Harry pohlédl vedle sebe. Snape stál jako zasažený bleskem, ale toho si Brumbál nevšímal. Jenom mávl hůlkou a všechny jeho věci zmizeli.

 

,,Takže jsem vás rád viděl, ale na ministerstvu na mě už netrpělivě čekají.“

 

Vkročil do krbu a Harry se musel podivovat nad jeho klidem. Jenomže, jako by byl Brumbálův odchod všem nějakým znamením, začali všichni odcházet, až tam Harry zůstal sám s profesorem, který pořád stál na jednom místě. Všechny je nechápal. Jak mohli všichni jen tak odejít.

 

,,Profesore?… pane profesore?!“

 

Snape konečně zamrkal a rozhlédl se po prázdné místnosti.

 

,,Pottere, řekněte mi, že to není pravda, že ten starý blázen neudělal to, co si myslím.“

 

No nevím, co si myslíte. Ale gratuluji vám, pane řediteli. A teď jestli mě omluvíte. Rád bych ještě stihl Alberta.

 

Raději rychle vyběhl. Nevěděl, jak dlouho by tam ještě vydržel se tvářit vážně na otcův výraz.

 

Ředitel Snape zatím stál na místě a každý, kdo by byl zrovna blízko něj by mohl cítit narůstající magii kolem něj, a pak najednou výbuch. Naštěstí se profesorovi jako zázrakem nic nestalo. Jenomže se k němu snesla bílá obálka s jeho jménem. Zvědavě ji zvedl a otevřel.

 

Severusi,

 

Přeji ti hodně štěstí na postu ředitele Bradavic. Doufám, že ti nebude vadit, že jsem již přijal učitele Obrany, bude jím Remus. Jsem teď ministrem, a tak tomu nic nebrání. Vím, že se ti to líbit nebude, ale přijal jsem i dalšího učitele. Bude jím Tonksová. Asi se ptáš, co by měla učit.

Odpověď je jednoduchá. I když by si rád dál vyučoval, musí ti být jasné, že všechny hodiny nezvládneš. Pokud si dobře pamatuji, tak Tonksová i přes svoji neohrabanost byla z lektvarů nejlepší, sám si to o ní řekl. Nerozčiluj se, nemá to cenu.

      Také bych ti rád sdělil něco jiného. Měl jsem ti to říct už před dvěma roky, ale nikdy se nenaskytla ta pravá chvíle. Teď už čekat nemůžu. Před sedmnácti lety jsem slíbil Lily, že ti to šetrně sdělím. Ale jak, vždyť jej nenávidíš. Proto jsem Harryho poslal na prázdniny k tobě. Chtěl jsem, aby jste se lépe poznali a trochu se sblížili. Pevně doufám, že to vyšlo. Severusi… Harry je tvým synem, ne Jamesovým. Mrzí mě, že jsi musel tak dlouho žít v omylu a Harryho nenávidět kvůli otci. Dej na něj pozor. Já už tam nebudu, abych jej zastavoval v nebezpečných věcech. Teď je to na tobě.

                                                                    Albus Brian Percival Wulfrick Brumbál

 

Severus dopadl na pohovku, která tam jako jedna z mála zůstala. Takže ta nenávist k Potterovi byla neoprávněná. Složil hlavu do dlaní.

 

XXXXXX

 

,,Alberte, počkej!“

 

Starší muž se zastavil a otočil se na něj.

 

,,Nemohl bych teď jít s tebou, abych věděl, kde přesně to sídlo v lese je?“

 

Albert se smutně pousmál.

 

,,Žádné sídlo není. Přihlásily se jen dvě rodiny, ostatní si myslí, že když už Brumbál nebude v Bradavicích, nebude v Zapovězeném lese dostatečné bezpečí, ale mohu tě ubezpečit, že budeš mít pět nových spolužáků.

 

To jsou jediní, které sem rodiče poslaly. Petrovi a Markovi je 16 a jsou to dvojčata. Taťáně a Amálii je 17. Lizie znáš, té bude sedumnáct za měsíc a půjde s vámi do sedmého ročníku. Mám silné tušení, že všichni půjdou do Nebelvíru.

 

Já s vámi zůstanu v kontaktu. Snažte se nedostat do střetu mladými smrtijedy, kteří tu na škole jsou.“

 

Rozhlédl se a jeho pohled se zastavil na chodbě, kterou oba přišli.

 

,,Někdo jde. Myslím, že je to Severus. Raději půjdu, myslím, že má něco důležitého na srdci. Pokud budu mít čas, dovedu na vlak Lizie i já, takže se možná uvidíme. Rád jsem tě znovu viděl… a… jestli Lizii zkřivíš jen jediný vlas, najdu si tě.“

 

Hodil po Harrym dalším ze svých úsměvů a odkráčel pryč. Přesně podle jeho slov se po chvíli zjevil v chodbě Snape. Vypadal hodně ztuhle a pohyboval se pomalými kroky. Avšak, prošel kolem Harryho a vůbec si ho nevšiml.

 

,,Profesore?… Pane profesore!“

 

Až na podruhé se nový ředitel Bradavic zastavil a otočil se na Harryho.

 

,,Stalo se něco?“

 

Snape na něj koukal, ale nebyl schopen slova. Ještě pořád se nevzpamatoval z toho šoku, co zažil po Brumbálově dopisu. Opřel se zády o zeď a sklouznul dolů. Harry se k němu rychle dostal.

 

,,Pane!… Pane profesore“ Co je Vám? U Merlina, řekněte něco!“

 

Ale profesorovi oči byly prázdné a ústa mlčela. Harry si sedl vedle něj. Avšak po chvíli mu již byla zima. Zakouzlil jednoduché zahřívací kouzlo, které se naučil od Dobbyho a v té chvilce mu to došlo.

 

,,Dobby?“

 

Během chvilky se před ním objevil skřítek a hned nadšeně začal vítat Harryho.

 

,,Dobby přestaň! Potřebuji pomoct! Kde má profesor své komnaty?“

 

,,Pan ředitel má komnaty přesunuty k ředitelně. Jeho věci, které zanechal přes prázdniny jsou již přestěhovány.“

 

,,Dobře, mohl by jsi jej tam dopravit a mě vzít sebou?“

 

Dobby horlivě pokýval, a pak už Harry stál v místnosti, kde byla jen postel a pár skříní. S uspokojením sledoval, jak skřítek přenesl Snapea do postele.

 

,,Nemáš náhodou lektvar pro bezesný spánek?“

 

Stačilo jen skřítkovo lusknutí prstů a lahvička lektvaru stála před ním.

 

,,Má Dobby dát panu řediteli lektvar?“

 

Harry zavrtěl hlavou.

 

,,Ne, udělám to sám. Můžeš jít.“

 

XXXXXX

 

,,Dobby, jak jsem se sem dostal?“

 

Severus Snape se probudil zrovna ve chvíli, kdy mu skřítek přinesl snídani.

 

,,Pan Harry Potter zavolal Dobbyho a Dobby vás oba přenesl sem. Pak dal Harry Potter panu řediteli lektvar pro bezesný spánek a odešel do Nebelvírské věže. Dobby ho před chvílí viděl dole u jezera. Ještě něco pane řediteli?“

 

Snape zavrtěl hlavou.

 

,,Ne, můžeš jít.“

 

Rychle se převlékl a šel na pozemky. Musel Harryho najít. Potřeboval si s ním promluvit. Nevěděl jestli mu řekne to, co se dozvěděl. Ale potřeboval… vlastně nevěděl co. Snad zlepšit jejich vztah, což vlastně žádal i on. Zahlédl jej skoro hned a zamířil k němu.

 

XXXXXX

 

,,Pane profesore, už jste v pořádku?“

 

,,Jsem, ale myslím, že za to vděčím hlavně vám. Včera jsem se dozvěděl věc, která by mě nikdy nenapadla. A bezvýhradně se vás to týká. Asi se teď budete cítit hrozně rozhořčeně, naštvaně a zklamaně, ale Brumbál by mi určitě v tomhle nelhal. Jak bych vám to měl šíct. James Potter nebyl váš otec.“

 

Čekal na Harryho reakci, ale ten jej překvapil tím, jak klidně to vzal.

 

,,Já vím. Na začátku prázdnin mi to prozradila paní Goldwinová. Řekla mi i to, kdo je můj otec. Nemějte ale strach pane, pochopil jsem, že mě nedokážete mít alespoň trochu rád. Nic po vás nežádám. Jsem plnoletý, to znamená, že už není vaší povinností mě zaopatřit!“

 

Zvedl se a chtěl odejít, ale Snape ho chytil za ruku a stáhl jej zpátky dolů.

 

,,Počkejte!“

 

Harry se prkenně opřel o strom. S napětím čekal, co Snape začne říkat, ale ten mlčel, avšak po delší době konečně promluvil.

 

,,Omlouvám se za to, jak jsem se k tobě choval. Kdybych to věděl… ale to mě asi neomlouvá. Miloval jsem Lily a ona mne. Jenže už dál nedokázal žít s vědomím, že denně nasazuji svůj život. Jednoho dne se vrátil a ona už tam nebyla.

 

Jednoho dne se však znovu ukázala. Měla na rukou dítě. Vzplál ve mně plamen naděje, že je moje. Jenže mi řekla, že je Potterovo. Potom mě donutila přísahat, že tě vždy budu ochraňovat. Po její smrti však slib vzal za své. Ale já nedokázal zradit její důvěru a ač jsem tě kvůli Potterovi nenáviděl, dával jsem na tebe pozor, ale je to pořád těžší a těžší.

 

A když se dozvím pravdu mám na krku i ředitelování a spoustu papírování. Ale čas na to, abych šel se svým synem nakupovat věci do školy si najdu vždycky. Tak pojď, ještě nikdy jsem se svým dítětem nebyl nakupovat věci do školy.“

 

Harry se zvedl a s úsměvem se rozešel za profesorem. V takhle dobrý vývoj situace ani nedoufal. Jeho otec jej dovedl až do své pracovny.

 

,,Počkej chvilku. Musím si vzít svůj seznam. Rád bych si dokoupil pár věcí.“

 

Na chvilku odešel, ale už během pár minut vstoupili na Příčnou ulici. V poklidu nakoupili, problém nastal až vycházeli z lékárny. Všude byla slyšet mnohá prasknutí od přemístění. A ač oni sami neviděli, kdo to je. Tak výkřiky lidi z protější ulice jim potvrdily identitu příchozích. Snape se otočil na Harryho.

 

,,Okamžitě vypadni. Ani napadnout tě nesmí, že by jsi se jim postavil.“

 

Harry se zamračil. Tenhle Snape byl sice skvělý, ale byl až moc ochranářský.

 

,,Ne! Teď neodejdu. Nemohu je tu všechny nechat. Musím se jim postavit!“

 

Snape vypadal naštvaně, ale stejně jako Harry zaujal bojovou pozici a s hůlkou napřeženou čekali na příchozí. Ani nestihli vyslat jediné kouzlo a už se všude okolo začali přemísťovat jednotky ministerstva. Harry i Severus byli zatlačeni až za ně a boje se nemuseli vůbec zúčastnit.

 

Jakmile boj skončil objevil se vedle nich jeden z bystrozorů.

 

,,Pokud jste v pořádku, mohli by jste odejít? Bude tu ještě mnoho práce. Děkuji.“

 

Oba ještě dostatečně vykolejeni se přemístili před pozemky Bradavic. Harry se otočil na svého otce.

 

,,Pokud se nepletu, je Brumbál ministrem teprve druhý den a už dokázal toto? Myslím, že od teď už půjde všechno jenom k lepšímu.“

 

Snape mu musel dát za pravdu, ale ještě pořád se na Brumbála zlobil, že na něj jen tak hodil práci ředitele školy. Měl se jej na to prvně zeptat… i když… Severus nemohl popřít, že je z toho nadšený.

 

,,Profesore?“

 

,,Och, promiň. Pojď uklidíme si věci a můžeme si zajít do Velké síně na večeři. Jsem si jistý, že se tam už potkáme s některým z profesorů. Nejspíš budu muset svolat nějakou schůzy a prostudovat jejich plány na vyučování. Vlastně jsem tohle Brumbálovi nikdy nezáviděl.“

 

Harry se ušklíbl, ale následoval otce. Ve škole se rozdělili a každý si odnesl své věci, pak se zase sešli před Velkou síní. Společně vešli dovnitř, čímž vyvolali menší rozruh. Nikdo je asi nečekal… a pak, kdo je kdy viděl oba v klidu, když byli takhle blízko sebe.

 

Chlapec hned zamířil k Nebelvírskému stolu, ale zastavila jej ruka jeho otce.

 

,,Pojď, stejně jim budu muset říct pravdu, a pak… přece by jsi nechtěl jíst sám.“

 

A tak společně došli až ke stolu a bylo to poprvé, kdy jste mohli vidět Snapea nervózního.

 

,,Všichni mě znáte. Nebudu mít žádný proslov. Jen bych vás všechny rád viděl na zítřejší schůzy u mě ve dvě hodiny odpoledne.“

 

Chtěl se pohnout ke svému novému místu, ale vrazil do Harryho a vzpomněl si, co chtěl ještě říct.

 

,,A pokud jde tady o Harryho.“

 

Všiml si, jak na něj všichni koukají rozevřenýma očima.

 

,,Včera jsem díky řed… ministrovi Brumbálovi zjistil, že je to můj syn. Nemusím vám nic vysvětlovat. Jen teď během prázdnin bude sedět mezi námi. Začátkem roku se však vrátí mezi své spolužáky. Děkuji za pozornost.“

 

Usedl na své místo a sledoval jak si Harry sedá vedle Lupina. Trvalo ještě hodnou dobu, než všichni byli schopni znovu začít jíst. A ještě chvíli, než začali nervózně těkat očima mezi Harrym a Severusem. Ani jeden se tím vůbec nezaobíral. Oba dál v poklidu jedli. Učitelé však ne a trvalo ještě dlouho dobu, než toho byli schopni.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Rozjete

(Pelupe, 17. 2. 2020 21:39)

Je to pěkně rozjetá povídka,ale budu muset nechat na fantazii jak by to pokračovalo.

<3

(Asako, 7. 2. 2020 23:17)

Ahoj super povídka jen je veliká škoda že nemá žádné pokračování

bude pokráčko...

(drahokam, 22. 1. 2010 0:45)

Prosím budeš ještě pokračovat spovídkou, už tak strašně dlouho čekám na další kapču :-(

další díl

(Karlos-sama, 30. 5. 2009 14:42)

Ahojky, kdy bude další díl?? Vím, že psát několik sérií je docela náročné, sám s tím mám někdy problém, ale tady to stojí už 3 měsíce.
Jinak nádherná povídka a líbí se mi, jak většina lidí spojuje Harryho a Severuse xD

:-)

(majuš, 9. 5. 2009 15:52)

pěkná povídka

pro Tenessi a :-)

(Mysty, 19. 3. 2009 21:51)

Omlouvám se, ale tenhle týden nebyl čas. Budu se snažit přidat o víkendu, i když budu docházet domů až večer, ale k čemu bude další kapitolka si nejsem jistá. Dobrou noc

:-)

(drahokam, 19. 3. 2009 20:06)

prosím, prosím přidej další kapču, díky

9. kapitola

(Tenessi, 18. 3. 2009 11:24)

Ahoj, je to krásné a chtěla jsem se zeptat, kdy bude 9. kapitola.

:-D

(Rikisa, 25. 2. 2009 22:16)

Tak to je fakt povedená kapitola :DD, takový pozitivní vývoj situace jsem vůbec nečekala, Snape se zachoval skvěle. A je ředitelem, což je fakt super, a ještě lepší, když nepřestane učit lektvary, co by to pak bylo za lektvary, že? :D I když mu bude vypomáhat Tonks, ale co. Konečně udělali ministrem někoho(nebo spíš ty si udělala:D) kdo bude zásadně bojovat proti Voldemortovi. Super, jen tak dál.

:)....

(Remy, 25. 2. 2009 18:26)

moc povedené:)

.....

(lucíík, 24. 2. 2009 21:22)

super povídka, jsem zvědavá jak to bude dál pokračovat

:) :-*

(Lenička:), 24. 2. 2009 20:45)

juuuuuuuuuuuuujjjjjj ....moc hezoučké

to zjistíš

(Elen, 24. 2. 2009 19:00)

nádhera,nemám co komentovat negativně

....

(Anna, 24. 2. 2009 18:49)

Prosím další kapitolu.

:-)

(Sue, 22. 2. 2009 17:38)

Ahojky,
Severusovo chování je naprosto úchvatné! Už se nemůžu dočkat další kapitoly. Jsem zvědavá, jak se to mezi nimi bude vyvíjet dál. :-)
Měj se...

Teda

(zuzik, 22. 2. 2009 17:17)

ten Severus to vzal docela v pohodě. Zjistit, že má dítě, který celý jeho život neoprávněně nenáviděl a tak brzo se s tím dokonale vyrovnat. Prostě borec :0)
Těším se na pokráčko.

nádhera

(katie, 21. 2. 2009 21:07)

nádherná kapitola moc se ti povedla

.....

(Anna, 21. 2. 2009 20:49)

Pěkná kapitola, jsem zvědavá na pokračování.

Obrat

(Mariana, 21. 2. 2009 18:47)

Páni, to byl tedy prudký obrat. Celkem živě si dokážu představit, co provedl Brumbál na ministerstvu, když bystrozoři zvládají tohle :-D
Severus Snape v šoku, to taky není špatná představa :-) A on jako ředitel hm...těším se na školní rok.

:-)

(drahokam, 21. 2. 2009 13:45)

Super kapitola, pěkné bylo Sevíkovo zhroucení, ale trochu mne překvapilo, že to vzal tak v pohodě, těším se jak to mezi nima bude až bude škola