Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 1

27. 4. 2008

,,Lily, to je on, vezmi Harryho a běžte, já ho zdržím." Tenhle sen se černovlasému chlapci zdával hodně často, ale dnes tam bylo něco. Slyšel ho jít nahoru, ale tentokrát neměl ten hnusný smích, tentokrát byly slyšet jen kroky a pak najednou nic, byla tma a chlapec najednou přestal snít svůj sen. Najednou byl přerušen a posunut jinam, už nebyl uprostřed dětského pokoje, teď byl uprostřed sutin domu a plakal. Během chvilky se tam přemístil muž s černou kápí na hlavě. Sklonil se k chlapečkovi, objal ho svými pažemi, čímž docílil toho, že malý chlapeček přestal plakat, roztomile zažvatlal a dal neumělou pusu muži na tvář, ale muž se nenaštval, dokonce se usmál a sklonil hlavu a jeho rty se dotkly chlapečkovi hlavy, chlapeček pohnul ručičkou a sundal muži kápi.

V tu chvíli se v Nebelvírské věži s výkřikem probudil šestnáctiletý chlapec.

,,Harry, děje se něco?" Ron se probudil. Nikdo jiný v pokoji už nezůstal, byly vánoční prázdniny a skoro všichni odjeli za svými rodinami. Z Nebelvíru zůstali pouze Harry, Ron, Hermiona , Ginny a dva malí prvňáčci, pak tu bylo ještě pět žáků s Havraspáru a tři z Mrzimoru, ze Zmijozelu tu nikdo nezůstal, na to byli příliš hrdí.

,,Harry, slyšíš mě, co je?" Ron měl strach, že se Harry znovu dostal do Voldemortovy hlavy. ,,Nic Rone, to zase jen ten sen."

Ron to přijal a upadl do klidného spánku. Ovšem Harry nemohl usnout, musel myslet na ten sen, na toho muže, na jeho obličej. A vtom ho něco napadlo.

,,Chci pravdu."

Tu jednoduchou větu zašeptal do tmy. Nitrozpyt- to je ono. Ale Ron ho neovládá, tak jedině Hermiona. Ale jak se dostat k dívkám do pokoje? Po schodech to nepůjde. Dobby.

Sešel do teplé společenské místnosti. Bylo vidět, že skřítci se o ně starají ve dne v noci. Zavolal na skřítka a ten se vedle něj s tichým puf přemístil.

,,Pan Potter, co si přejete?"

S posvátnou úctou se díval na chlapce před sebou.

,,Dobby, mohl by jsi zavolat Hermionu a říct ji, aby sem došla s hůlkou?"

,,Pro pana Pottera vše, za chvilku je tady, dobrou noc."

A zmizel. Harry si sedl do křesla a čekal na Hermionu.

Ta přišla za chvíli a zívala celou cestu k Harrymu.

,,Takže to nebyl vtip, co potřebuješ?"

Dívala se starostlivě na Harryho.

,, Potřebuji, aby jsi se podívala do mých vzpomínek, přesněji řečeno do mého 1.roku života." Dívka byla šokovaná.

,,Děláš si ze mě srandu, že jo?....... To nejde."

Její pohled se změnil na vystrašený.

,,Něco se změnilo a já potřebuji vědět proč. Prosím."

Díval se prosebným pohledem na dívku před sebou. Ta se na něj chvíli dívala a pak přikývla. ,,Dobře, ale když se to nepovede neobviňuj mě, ano?"

,,Jasan a moc ti děkuji."

Oba zůstali sedět a Hermiona k Harrymu pozvedla hůlku a tiše zašeptala: ,,Legilimens."

Viděla jak Harryho šikanuje Dudley, jak musí dělat snídani, sekat trávník a pak najednou byla tam, kde potřebovala, poslední noc manželů Potterových.

,,Lily to je on, seber Harryho a jděte, já ho zdržím." Říkal James Potter

Všechno viděla z Harryho pohledu. Dívala se na bezmocnou ženu před sebou, slyšela ránu dopadu Jamesova těla.

,,Jamesi né!"

Lily se rozeběhla ke dveřím, ale nestihla je otevřít, sami se rozletěli a dovnitř vstoupil Voldemort. A v tom, jako by se něco zlomilo.Hermiona narazila na bariéru, potřebovala hodně sil. A pak celá zničená viděla i tu část, kterou Harry ještě neviděl.

Voldemort začal mluvit a Hermioně jeho slova doslova vyrazila dech.

,,Dcero, jak si mohla, nabídl jsem ti, aby jsi zůstala u mě i s mým zetěm a vnukem, ale ty sis vybrala život jinde. To jsem ještě překousl, ale že jsi mi celý rok neukázala Harryho, to ti jen tak neodpustím."

Vrhl na svoji dceru tvrdý pohled.

,,Teď ho ovšem vezmu s sebou a bude mi vyrůstat po boku, kvůli němu se i moci vzdám, jen aby jste se vrátili."

,,Vrátit? Ty si myslíš, že se po tomhle vrátím?" Lily byla na pokraji zhroucení.

,,Zabil jsi mi manžela a já se mám vrátit? Děláš si srandu?"

,,Já ho nezabil, to můj služebník, ale jestli chceš, okamžitě zemře."

,,Nepůjdu, zničil jsi mi život, neměl jsi sem chodit, nic z tohodle by se nestalo. Měla bych poklidný život."

Každý by teď očekával Voldemortův hněv a i Hermiona ho čekala, a proto byla překvapená.

Voldemort, místo aby vybuchl, teď překvapivě zjihl a v jeho chladných očích se objevili slzy. ,,Jsi má dcera a já chci, aby jsi ty i on vyrůstali u mě. Nikdo z mých služebníků netuší, že jsi má dcera, a tak to i zůstane. Budeš nosit masku a oni tě nepoznají, nemusíš zabíjet a ani on nebude muset, jenom se mnou odejděte."

Mluvil naléhavě, ba přímo prosil.

,,Já s tebou půjdu otče, ale Harry tu zůstane, nechci aby vyrůstal uprostřed černé magie." ,,Nikdy jsem ti nedokázal nic odmítnout, ať je tedy po tvém."

Po jeho slovech se mu, ale zablýsklo v očích. A Hermiona nebyla jediná, která si toho všimla. ,,Děkuji otče, ještě se s ním rozloučím a půjdu."

Ten kývl hlavou a mávl hůlkou.

,,Tady máš hábit a masku. Já zatím půjdu dolů, počkám na tebe. A Lily.............to s Jamesem jsem nechtěl." Otočil se a odešel ze dveří.

Lily se ihned rozeběhla k Harrymu.

,,Zlatíčko, jsi v pořádku? Maminka teď musí odejít, ale ty mě poslouchej. Změním mu vzpomínky, nebude si pamatovat, že si jeho vnuk a nevrátí se pro tebe, bylo mi jasné, že si pro tebe bude chtít hned znovu dojít. Nejspíš už mě vůbec neuvidíš anebo až přijde čas." Mávla hůlkou a Harryho zabolela hlava.

"Teď si na mě a i na něho napojen, budeš slavný, díky té jizvě a taky budeš ten, co přežil. Na čas se stáhne, donutím ho. Nemám čas, musím jít, pošlu ti hned kamaráda, tvého strýčka, má tě rád a ty jeho, odnese tě do bezpečí, já mu pak vymažu paměť. Nikdo neví, čí sem dcera, budeš v bezpečí. Sbohem, Harry."

Nasadila si masku a hábit a znovu mávla hůlkou. Teď najednou nebyli uprostřed pokoje, ale uprostřed sutin domu. Políbila Harryho na čelo a sešla též dolů.

Uběhla slabá půlhodina a k chlapci se přemístil muž s černou kápí na hlavě. Sklonil se k chlapečkovi, objal ho svými pažemi a docílil toho, že malý chlapeček přestal plakat, roztomile zažvatlal a dal neumělou pusu muži na tvář, ale muž se nenaštval, dokonce se usmál a sklonil hlavu a jeho rty se dotkly chlapečkovi hlavy, chlapeček pohnul ručičkou a sundal muži kápi. Hermiona s výkřikem opustila Harryho hlavu.

,,To nebyl sen." Harry se neptal, on to konstatoval.

,,Harry, jsi v pořádku?"

Hermiona ho s obavami sledovala.

,,Nenávidíš mě teď?"řekl Harry.

Musela se usmát, bylo ji líto, když viděla svého kamaráda takhle utrápeného, ale ona sama se bála, že se teď uzavře, ale nevypadalo to tak.

,,Nemám důvod a ty by jsi se neměl bát, nejsi on, jsi Harry a ne Voldemort, tvoje matka to udělala proto, aby jsi byl šťastný. Tak buď."

Vděčně se na ni podíval.

,,Děkuji, je sice hodně nezodpovězených otázek, ale měli bychom jít spát, zítra je taky den a ještě k tomu Štědrý, tak do postele, dobrou noc."

"Dobrou, Harry."

Vyšli do svých pokojů.

Harry se bál usnout, ale nakonec byl spánek silnější. Netušil, jaká překvapení mu připravily následující dny.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Minie, 9. 5. 2008 12:39)

Pěkné. Harry, jako Voldemortův vnuk....zajímavé...

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA