Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 10

27. 4. 2008
Dvojí vysvětlení

 

Kamarádi zatlačili Harryho do křesla a posadili se naproti němu.

 

,,Teď  nám všechno řekneš!!" Vypadalo to, že ho jen tak nepustí, a tak Harry začal vyprávět.

Chvíly mu trvalo, než jim vše vysvětlil. Některé věci jim i zamlčel. Neřekl jim, kdo je jeho otec, kdo jeho dědeček a neprozradil jim znění nové věštby. A vše zakončil tím, že v duchu přivolal  Aureuse (sameček) a Rosiel ( samička)  a poprosil je, ať se spojí s Fawkesem a poprosí je, ať pošle Brumbála. Ten se objevil v dvou minutách.

 

,,Vítám tě Harry. Takže jsi jim vše řekl?" Harry se soustředil a poslal Brumbálovi svoji myšlenku. Když si ji Brumbál přečetl, vypadalo to, že ani není překvapen, že mu ji Harry poslal.

 

,,To nepoznali, kdo je tvůj otec?" S nadzdvihnutým obočím se rozhlídl po svých žácích. Ti jen záporně zavrtěli hlavou, jediná Hermiona se odvážila promluvit.

 

,,Promiň Harry, ale to by nepoznal jenom slepej." Harry se prásknul do čela.

 

,,No jo, já zapomněl, ta podoba, ale doufám, že nemusím pochybovat o vaší mlčenlivosti?"

 

,,Je jasné, že nemusíš, ale stejně to každém pozná." Tentokrát se slova chopila Ginny.

 

,,Ještě nevím, pokud se vrátím a jestli ano, tak jak jsem zjistil, jsem metamorfomág, takže by to nebyl problém."

 

,,Počkej, ty se nechceš vrátit?" Teď na něj pro změnu promluvil Ron.

 

,,To ještě netuším. Nemám proč se vracet." Zvedl se a rozešel se ke krbu, ale Brumbálův hlas jej zastavil.

 

,,Harry, vrať se, já znám tu věštbu, teď by si neměl být sám." Harry se na něj podíval očima plnýma smutku.

 

,,Děkuji, ..... dědečku. Mějte se tu všichni dobře." S tím vstoupil do krbu a zanechal za sebou užaslé tváře svých tří kamarádů a jednu dojatou a to svého dědečka.

 

,,Dědečku? Mělo mi to dojít dřív, proto jste profesoru Snapeovi tolik věřil a k Harrymu se choval jako dědeček, vždyť jste příbuzní."

 

,,Slečno Grangerová  neobviňujte se."

 

,,Pane profesore jaká věštba?"

 

,,To vám, neřeknu, to musí Harry." S tím vstoupil do krbu a odešel.

 

Harryho sídlo:

 

Když se vrátil domů, rozloučil se se skřítkami a šel spát. Cestou se zastavil u svého otce, kterého chvilku sledoval a přemýšlel, proč mu nic neřekli, a proč se k němu tak choval. Otočil se a odešel si lehnout. Měl klidnou noc, když už ho netrápily sny s Voldemortem. Vypadalo to, že jeho druhý dědeček mu chce dopřát co nejvíc klidu a pomáhá mu ukojit myšlenky a nebo, že by to bylo tím domem. Čert ví a tak to i zůstane.

 

Ráno se probudil a sešel dolů na snídani. Přisedl si k Lise a Kathrin, které na něj už čekaly.

 

,,Dobré ráno Harry, jak si se vyspal?"  Jak Harry zjistil tak Kathrin byla ta starostlivá a Lisa ta zvědavá.

 

,,Skvěle, děkuji a jak jste se vyspaly vy dvě?" Obě mu svorně potvrdily, že též se vyspaly skvěle.

 

Ty dvě se tak dobře doplňovaly  Harry mezi ně brzy zapadl. Ti tři se spolu tak bezstarostně bavili, že si ani nevšimli, muže stojícího ve dveřích, ten je chvilku pozoroval, ale pak si odkašlal, tak aby na sebe upoutal jejich pozornost. Ti tři povyskočili, jak se lekli, ale ihned nabrali ztracenou rovnováhu.

 

,,Dobré ráno, pane profesore, pojďte se s námi nasnídat." Na oslovení pane profesore dal důraz. Snape si sedl a neměl slov. Znal Harryho a jako jeden zmála chápal, že už to není malé dítě, ale tahle proměna jej překvapila. Tohle byl mladý sebevědomý muž. Ale, kdyby se podíval pořádně, všiml by si jiskřiček, které mu koukaly z očí.

 

Harry si totiž řekl, že trochu potrápí svého otce. Vždyť si to zasloužil. Za to jak mu strhával body, dával tresty, ale hlavně proto, že mu neřekl pravdu. Teprve teď si uvědomil, jak jsou si s Brumbálem podobní. Ani jeden mu neřekl pravdu, pořád mu lhali. Doufal, že od teď se to změní.

 

,,Harry?" Harry se podíval na Severuse, který byl rozhozený.

 

,,Ano?"

 

,,Zlobíš se moc? Takhle to bylo bezpečnější, věř mi."

 

,,Já vím a nezlobím se." Harry se usmál na svého otce a ten mu úsměv opětoval. Ale potom se otočil a natáhl se po novinách, kterých si všiml až teď a hned na titulní stránce ho do očí uhodila zvýrazněná věta.

 

Harry Potter nezvěstný

Už několik dní je  Harry Potter nezvěstný. Ani přes snahy bystrozorů se jej nedaří najít. Schovává se Potter před svým údělem a nechá nás napospas zlu a nebo se pouze stáhl před zvědavými pohledy a snaží se zlepšit svoje schopnosti a nebo se chce pouze zviditelnit?

 

Více informací naleznete na dalších stranách a minulých číslech našeho Denního věštce.

 

Harry se překvapeně podíval na svého otce, který ho pozoroval. Potom se rozesmál.

 

,,To nemůžou myslet vážně. To mi nedají  ani chvilku pokoj?"

 

,,Jak vidíš tak myslí, si Vyvolený nediv se, že všichni baží po tvém soukromí." Na slovo vyvolený dal důraz.

,,Ještě ty s tím začínej, byl si jedinej, kterej se ke mně tak nechoval. Byl si moje vrba uprostřed smrků." Snape se zakuckal.

 

,,Cože? Cože jsem byl? Vrba uprostřed smrků? Tak to jsem ještě nikdy neslyšel."

 

,,Tys toho neslyšel. Třeba to, jak ti všichni přezdívaj, a to i Zmijozelští"

 

,,Vážně? Tak to si rád poslechnu."

 

Teď se zakuckal Harry, nechtěl s pravdou ven, vždyť i on mu tak ještě před půlrokem říkal. Co když se na něj naštve?

 

,,Tak bude to?"

 

,,Slizoun, netopýr. Víc toho po mě nechtěj."

 

,,Je toho ještě víc?" Harry se začal obávat, že toho bude chtít víc, a že si potom něco od otce vyslechne. Místo toho ho Snape překvapil. Rozesmál se. Harry netušil, že to vůbec umí a teď se před ním dávil smíchem.

 

,,Jsi v pořádku?"

 

,,Já? Jistě, jak bych já mohl mít problém." Znovu nasadil svoji ledovou masku.

 

Ani si nevšiml, že už je čas oběda, tak skvěle jim to spolu výcházelo.

 

,,Teď se najíme a budeš muset odejít." Jeho o tec na něj zůstal nevěřícně zírat."

 

,,To, to nemyslíš vážně?!"

 

,,Ale myslím, tohle musím zvládnout sám."

 

,,Dobře, ale jenom proto, že tě uvidím hned na začátku roku. Jak to vlastně chceš udělat, aby tě nikdo nepoznal?"

 

,,Jsem metamorfomág, poradím si." Nechtěl otci říct, že neví, jestli se vrátí.

 

I když Snape nevypadal nějak nadšeně, že už by měl opustit svého syna, proběhl oběd v harmonii. Harry potom ihned odvedl Severuse ke krbu.

 

,,Měj se Harry, v září." Už byl v krbu a zelené plameny ho začaly olizovat.

 

,,Sbohem otče, nevím, jestli se vrátím." Snape už nestihl nic udělat, hned po jeho posledním slově mu Harry zmizel a on se pochvíli ocitl v pracovně svého otce.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA