Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 11

27. 4. 2008
Zlo se probouzí

Takže je tu další kapitolka, doufám, že i když není moc dlouhá, že se vám bude líbit.
Dole je anketka k této kapči, tak prosím hlasujte.

Harry od té doby, co jeho otec odešel, neopouštěl knihovnu. Ani když ho Lisa s Kathrin přemlouvaly, aby už toho nechal a šel se projít, ale Harry je neposlouchal a pořád dokola se učil nová kouzla, tišil, že budou potřeba.

 

Když zase jednou skřítky neuspěly a nechaly Harryho v knihovně samotného, ucítil, jak se mu Voldemort snaží dostat do hlavy. Harry se zalekl, už dlouho ho nechal jeho dědeček být a najednou už Harry zase cítí jeho pocity. Ale tentokrát ve Voldemortově hlavě náhodou, tentokrát ho přivolala sám Voldemort. Harry se chtěl zeptat co tam děla, ale slyšel pouze "mlč". Nikdo kromě Harryho nepochopil co Voldemort říkal. Mluvil hadí řečí.......

V tom se před Voldemortem objevila děsivá bytost. Harry ještě nikdy nic takového neviděl, ale domyslel si, že to musí být démon. Vzpomněl si, co jim Hermiona o nich vyprávěla. Jsou to ty nejtemnější bytosti, které kdy svět viděl. Jenom pár kouzelníkům se podařilo je potlačit, ale ještě nikdy nikomu zničit. Jsou neporazitelní. Tohle jediné uvízlo Harrymu v halvě, ale i tohle jediné stačilo na to, aby pochopil, že tohle nebude přátelská návštěva.

Když tvor promluvil, každému, kdo v tu chvíly stál v místnost, přeběhl mráz po zádech a i teplota v místnosti už tak chladné, jak se na sklepení patří, poklesla ještě níže.

 

,,Před pár minutami jsem ti dal návrh, přijímáš ho?" Voldemort sebou trhl a Harry si uvědomil, že nikdy neviděl Voldemorta takhle vyděšeného.

 

,,Mohl by jste svůj návrh zopakovat, abych si byl jistý, že jsem slyšel vše?"

 

,,Zkráceně jsem mluvil o tom, že porazíme Harryho Pottera a celý Fénixův řád. Potom už nám nebude nic stát v cestě k ovládnutí světa."

 

,,Vrať se zpátky domů!" Voldemort už zase mluvil hadím jazykem a Harry se probudil ve svém domě, kde už se nad ním skláněly skřítky. Pamatoval si ještě Voldemortovi poslední slova ještě než ho poslal domů. „Nepřidám se k tobě."

 

,,Pane, jste v pořádku?" Harry se vzpamatoval a rozhodl se, že se musí vrátit.

 

,,Ano jsem, ale musím hned odejít, pak vám to vysvětlím." S tím si přivolal svůj plášť a přemístil se do temného sídla.

 

Po tom co se tam Harry přemístil, zjistil, že si ho nikdo nevšiml. Všichni Smrtijedi byli zabráni do boje s nemrtvými, kteří se přidali na stranu démona. Nikde neviděl svého dědečka, dostal strach. Nepozorovaně se dostal k Lucius Malfoyovi, který když ho viděl pouze pevně stiskl rty a Harry pochopil, že už vše ví. Jinak už by po něm dávno začal metat kletby.

 

,,Pane, Váš dědeček je ve vedlejší místnosti s tím démonem." Ukázal na dveře po Harryho pravici.

 

Ten se začal rozhodovat, jestli má pomoci smrtijedům nebo běžet pomoci svému dědečkovi. Ale, když viděl, jak Smrtijedi nezvládají boj proti nemrtvým, napřáhl ruku, kde se v té chvíly objevil meč Goldricka Nebelvíra. Harry nenapřáhl a usekl hlavu nemrtvému, který se k nim v tu chvíly rozeběhl. Když Smrtijedi uviděli jeho úspěch ihned si vykouzlili meče a jali se bojovat proti svým nepřátelům.

 

Když viděl, že už si poradí bez něho rozběhl se ke dveřím, které mu předtím ukázal Lucius. Ovšem ve dveřích zůstal zaraženě stát. Jeho dědeček ležel na podlaze, nad ním stál démon a mířil na něj hůlkou.

 

,,Nabídl jsem ti moc, porazili bychom Pottera, proč si odmítl?"

 

Voldemort už byl tak vysílen po předešlém mučení, že dokázal pouze zvednout hlavu.

 

,,Harryho Pottera bych dokázal zabít kdykoliv." Harrym se zastavilo srdce. Doufal, že jeho dědeček již překonal nenávist k němu.

 

,,Ale Harryho Snapea nezabiji. Tak jako nezabiji nikoho dalšího, kdo má v sobě jenom špetku mé krve nebo patří do mé rodiny."

 

Harry byl náhle zahrnut přívalem štěstí. Využil momentu překvapení a odhodil démonu pomocí své moci na druhou stranu místnosti. Mladý muž se rozeběhl ke svému dědečkovi. Ten se na něj dokázal pouze usmát.

 

,,Je tady něco, co tu nechceš nechat?"

 

Voldemort se zarazil, teprve teď mu došlo, že bude toto sídlo muset opustit, ale pochopil, že Harry má pravdu. Nikdo už nedokáže udržet toto sídlo. Ihned si vzpomněl na osobu, která tentokrát chtěla s ním jít sem.

 

,,Nahoře v druhým patře je Lily. Je v mým pokoji. Mě nech tady, ale zachraň ji. Lucius ti ukáže cestu."

 

Harry zavrtěl hlavou a mávnutím ruky poslal dědečka k sobě domů. Netušil, co udělají skřítky až ho uvidí, ale musel to risknout. Rychle se kouknul n a démona, který zatím ležel v bezvědomí a rozeběhl se vedle, kde už v hloučku stáli udýchaní Smrtijedi. Nebyli zvyklí zacházet s mečem, jejich hlavní zbraň byla hůlka. Když spatřili Harryho sklonili hlavy a čekali na nový příkaz.

 

,,Vraťte se domů. Pán Zla vás k sobě později zavolá, ale sem už se nevracejte, brzy to zde bude pod vládou démona."

 

Smrtijedi se pomalu začali přemisťovat. Harry stočil svůj pohled na Malfoye a ten pochopil, že zde má zůstat.

 

,,Luciusi, musíš mě dovézt do pokoje Pána Zla v tomhle domě."

 

Ten pouze kývl a rozeběhl se ke schodišti v rohu místnosti. Harry běžel a zastavil se, až když se zastavil i Malfoy, který ukázal na zavřené dveře, pokynul Harrym hlavou a přemístil se pryč. Harry rychle rozrazil dveře a zadíval se na ženu naproti němu. Ta se zarazila a pořádně si prohlídla člověka před sebou.

 

,,Věděla jsem, že příjdeš."

 

Jeho matka se zvedla a odejmula ho. Harry se pousmál a sevřel ji pevněji, chtěl si užít ten pocit, který se mu rozlil po těle. Najednou Lily ztuhla a Harry poznal, že za ním musí stát ten démon. Přitáhl si matku ještě pevněji do náruče a spolu s ní se přenesl do svého domu. O chvíly později tím místem, kde stáli proletěl červený paprsek.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA