Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 2

27. 4. 2008

Dopis

Harry se ráno probudil a u postele mu ležela spousta dárků.Všechny byly velikostně skoro stejné, jen jeden byl větší, než ostatní a ten taky jako jediný neměl cedulku s věnováním. Další jeho pohled patřil jeho kamarádovi, který ještě spal. Harry chytil svůj polštář a hodil jej po něm.........

"Aaahh pomóc, invaze pavouků."

Černovlasý mladík se zasmál jeho reakci a tím na sebe přilákal pozornost svého napadeného spolubydlícího.

,,To vůbec nebylo vtipný Harry."

Ron se na něj mračil.

,,Promiň, ale nemohl jsem si to odpustit.......Veselé Vánoce, Rone."

,,I tobě Harry."

A oba se sklonili ke svým dárkům.

,,Díky Rone."

Harry právě vybalil knížku - Nejslavnější hráči famfrpálu.

,,Taky děkuji."

Ron neustále pokukoval po velkém dárku.

,,Nechceš ho rozbalit?"

Harry se usmál jeho nedočkavému pohledu a přesunul se k dárku. Chtěl ho rozbalit, ale sotva se dotkl stuhy, ta se sama rozvázala a papír spadl na zem.

,,Proboha."

Před Harrym se objevila nádherná zlatá klec a v ní fénix.

,,Páni Harry, kdo ti ho poslal, jsou hrozně vzácní, já sám znám jen toho Brumbálova." Chlapec s jizvou se díval na ptáka před sebou a hnán neznámou silou, otevřel klec. Fénix vyletěl a usadil se Harrym na rameni, jako by to dělal každý den.

,,Harry, má tam vzkaz."

Harry vyndal s fénixova pařátu svitek pergamenu a začetl se.

Dopis:

Drahý Harry,

Vím,že se ti začínají vracet vzpomínky. Nehledej mě, musel by jsi zůstat u mého otce.
Sice se snaží zjistit,kde je můj syn, ale ještě nemá tušení. Mám pro tebe důležitou
zprávu, James Potter nebyl tvůj otec. Byl to můj kamarád, který si mě vzal, když
jsem tě čekala. Tvůj otec s námi nemohl být. James tě miloval. Tvůj pravý otec
za tebou chodil, nepovím ti, kdo to je.Dozvíš se to, až bude pravý čas, poví ti to on sám.
Určitě se teďptáš, proč sis na nic nevzpomínal. Odpověďje jednoduchá,
ten muž co tě vyzvednul ti pozměnil vzpomínky, nezlob se na něj, poprosila jsem
jej o to. Jeho chování vůči tobě se asi nezmění, neví o tom,že sis začal vzpomínat
a je na tobě, jestli mu to řekneš. Brumbál všechno ví, pokud máš otázky ptej se jeho.
Nemohl ti nic říct, protože jsem ho o to poprosila. Musím jít, otec mě shání,
neboj, jsem v pořádku, nehledej mě prosím. Miluji tě.

S láskou Tvoje matka

Lily Potterová - Raddleová

P.S.: Ten fénix je tvůj, je to mládě, dej mu jméno jaké chceš.

Harry dočetl a zadíval se před sebe.

,,Harry, co je v tom dopise?"

Ron byl hodně zvědavý, až mu zčervenaly uši, ale všiml si jak je jeho kamarád teď nešťastný. ,,Rone, vzpomínáš si v noci, jak jsi se mě ptal co se stalo? Neřekl jsem ti pravdu, pojď dolů, Hermiona už tam bude, a tak ti to řekneme společně."

Ron se na nic nevyptával a šel za Harrym, který právě odešel dolů.

Tam už na ně čekali Ginny a Hermiona. Pozdravili se a Ron už se nemohl dočkat, až se dozví pravdu.

,,Hermi, prý mi s Harrym něco řeknete. Ginny, mohla by jsi nás omluvit?"

" Ne,zůstaň, jenom mi slibte, že po tom, co vám to řeknu, se mezi námi nic nezmění."

Oba slíbili a Harry s Hermionou jim povyprávěli, co se dozvěděli. Harry ještě přidal dnešní dopis a zašel pro fénixe, kterého jim ukázal.

Oba zaraženě sledovali Harryho. První se vzpamatoval Ron.

,,Ty chceš říct, že-ty-víš-kdo je tvůj dědeček?"

Harry cítil z jeho hlasu strach.

,,Ano, ale neboj se mě, já nejsem on."

Ron se zamyslel.

,,Musím si to promyslet, dej mi čas prosím."

Zvedl se a odešel ze společenské místnosti. Harry se podíval na Ginny.

,,Taky potřebuješ čas? Nebo ti nevadí, kdo je můj dědeček?"

Zavrtěla hlavou.

,,Ne, nevadí. Já vím, že ty nejsi on, ty by jsi nedokázal zabít anebo někomu ublížit a pak, já tě mám ráda víc, než si myslíš, a to taky něco zmůže."

Harry se zarazil, podíval se tam, kde čekal Hermionu, ale ta se mezitím ztratila. Proto si dodal odvahy, naklonil se k Ginny a spojil své rty s jejími. Myslel si, že se bude bránit,ale ona se naopak k němu víc přitiskla. Když jejich žhavý polibek skončil, byli oba zadýchaní.

,,Upf, to bylo něco."
Harry se vzpamatovával.

,,Taky bych řekla, ale co bude dál?"

Všiml si, že se dívka bojí co jí řekne.

,,Co by, budeš se mnou chodit, taky tě mám rád. Pokud tedy chceš."

Teď se on díval na ní se strachem v očích, měl ji rád už déle, a proto se bál, že by ji teď mohl ztratit.

,,Jestli chci, jasně že chci, na tohle sem čekala hodně dlouho."

Ještě jednou se políbili a ruku v ruce se vydali do Velké síně.

Ve velké síni byli jen dva žáci, Hermiona a nějaký mrzimorský žák. Hermiona se na ně podívala a pousmála se.

"Tak už jste se dali dohromady? Konečně."

Oba se na ni zaraženě dívali.

,,Jak konečně, ty jsi něco tušila?"

"No jasně, bylo to na vás vidět."

Zašklebila se na ně a dál se věnovala jídlu. Harry si všiml, že Ron tam nikde není a zabolelo ho při tom u srdce, nechtěl jej ztratit. Sedl si spolu se svojí dívkou za stůl, ruku měl okolo jejích ramen a sem tam ji laškovně kousl do ucha. Když ji zrovna šeptal jak je nádherná ucítil na zádech pronikavý pohled. Vyhledal majitele u učitelského stolu a zadíval se mu do očí, Severus Snape přistižený při činu znervózněl a znovu se zadíval do svého talíře. Ginny si všimla Harryho pohledu. Ctěla se na něco svého kluka zeptat, ale vyrušil ji Ronův příchod.

,,Harry?" Ron se bál jak Harry bude reagovat.

,,Ano Rone?" Harry chtěl zpět svého kamaráda, tak neměl sebemenší chuť mu cokoliv vyčítat.

,,Ctěl bych se ti omluvit, já...... chci být poád tvůj kamarád."

,,Já tvůj taky. Díky." Hermiona a Ginny, které to do teď pozorovaly se usmály. A Ginny se konečně mohla zeptat na otázku, která ji doteď tížila. Ron se zatím usadil vedle Hermiony.

,,Harry kdo byl vlastně ten muž, co tě odtud odvedl? Ani ty, ani Hermiona jste nám to neřekli."

Podíval se na ni a uvědomil si, že ji bude muset říct pravdu.

,,Byl to Snape."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA