Mysty

Trest

Zbývající Vánoční prázdniny uběhly hodně rychle. Jak Harry zjistil Snape hned po hostině zmizel. Nikdo nevěděl kam a ani to radši nechtěl zjišťovat.

Byl poslední den prázdnin. Všude byl slyšet ruch, jak si všichni vyměňovali zážitky, kde byli na horách, jak oslavili Štědrý den. Harry a Ron se radši zdekovali a šli spát.

Ráno zjistili, že si zapomněli nastavit budíka, a tak zaspali. Převlékli se a rozeběhli se do Velké síně, kde už na ně čekali Hermiona a Ginny. Harry se naklonil ke své dívce a vášnivě ji políbil. Chtěl pokračovat, ale jeho pohled padl k učitelskému stolu, odkud ho pozoroval pár černých očí. Když si profesor uvědomil, že byl přistižen, kývl na pozdrav, otočil se k Brumbálovi a začal s ním něco probírat. ,,Hele kámo, nic proti tomu nemám, ale mohli by jste tyhle věci dělat míň na očích." Harry se zazubil, i když Ron neprotestoval proti jejich vztahu, měl pořád určité výhrady, ale pro teď s ním souhlasil, sledovala je půlka síně. Radši zapadl na volné místo vedle Ginny a začal se věnovat jídlu.

Úspěšně se mu dařilo nevnímat okolí, dokud ho nevyrušil jeho nejlepší kamarád. ,,Bože můj za chvilku máme zase lektvary se Zmijozelem." Harry se musel jen pousmát a nebyl jediný, Ginny vedle něj mu ještě pevněji stiskla ruku, a když se na ni podíval viděl jak ji cukají koutky. Harry se naklonil a políbil ji a tím, že už se začínala smát měla otevřená ústa a Harry strčil svůj jazyk do jejích úst. Zprvu zaskočená Ginny ho napodobila, a kdyby je nevyrušilo zakašlání vedle nich, asi by se od sebe jen tak neodtrhli. ,,Kterej kretén....." Harry se kousl do jazyku vedle něj stál profesor Snape. Ginny se rychle zvedla a Ron s Hermionou ji následovali. ,,Srabi." Harry si to sice ucedil jen pro sebe, ale všiml si jak se potom Snapeovi zavlnily koutky úst. Ihned, ale nasadil svoji neproniknutelnou masku a nahlas, aby ho všichni slyšeli: ,,Pane Pottere, uděluji Vám školní trest, hlašte se dnes v sedm hodin u mě v kabinetu, něco si pro Vás připravím." Naklonil se k Harrymu a zašeptal: "Být tebou tak spěchám, jinak nestihneš moje oblíbené lektvary." Harry se rychle zvedl a vyletěl ze síně. Všichni si mysleli, že mu Snape řekl něco výhružného, a proto se všichni radši okamžitě podívali do svých talířů, nebyl důvod, aby i oni vyfásli školní trest. Snape svým rázným krokem následoval Harryho a sotva došel k učebně (kde už Harry i s ostatními čekal), kde otevřel dveře a vpustil všechny dovnitř. Proběhla úplně "normální" hodina lektvarů, kdy Snape posrážel pár bodů, přivodil Nevillovi šok a udělil dva školní tresty, i když na jiné dny, potřeboval totiž být s Harrym sám.

Za minutu sedm hodin:

Harry zaklepal a z vyzváním vešel dovnitř. Snape mávl hůlkou a zabezpečil místnost proti odposlouchávání, chlapec se prvně lekl, že mu chce něco udělat, ale pak pochopil. ,,Harry, Harry, potřebuješ ty školní tresty?" Jmenovaný sebou cukl. Nechápal proč jej to zajímá, ale ještě víc ho překvapilo, že mu Snape tykal. ,,Jak jste mi řekl? Vy jste mi tykal?"

,,Ano, a od Vás očekávám to samé." Harry se nadechoval, že něco řekne, ale Snape ještě neskončil. ,,Neodmlouvej. Teď, když už to víš, není důvod to tajit. Jenom na veřejnosti budu znovu tvůj učitel, Voldemort nesmí nic tušit." Podíval se na Harryho, který teď byl zaskočený, ale rychle se vzpamatoval. ,,Ano pane, co mám tedy dělat?" ,,No, budeš mi říkat Severusi, nemyslel jsem si, že jsi tak nechápavej." Snape se usmál a Harry, který ještě Snapea neviděl smát se, se musel usmát taky. ,,Ale pane, co mám dělat za trest." ,,Hups, promiň. Připravíš mi lektvar na rány, madam Pomfreová jich má málo." Harry přemýšlel, jak se Snape mohl takhle změnit, ale řekl si, že nad tím radši nebude dumat.

Snape musel uznat, že Harryho lektvary jsou nejlepší ze třídy. Nikdy mu to neřekl a teď toho litoval, Harry si k němu nemohl najít cestičku. Pořád v něm viděl nenáviděného profesora lektvarů.

Zatímco Harry dělal lektvar, Snape hledal něco v jednom ze šuplíků ve stolu. Po chvíli vytáhl dvě navlas stejné fotky. Na obou byla usmívající se zrzka s dvouměsíčním dítětem v náručí. Jednu vrátil zpátky do krabičky, kterou vrátil zpátky do šuflete. Harry dokončil lektvar a podíval se na Snape, který si prohlížel fotku. Chlapec přistoupil ke stolu a čekal, až si ho profesor všimne. Ten se na něj podíval ze skleněnýma očima a podal ji Harrymu. Harry si ji vzal a musel si sednout. Ani si nevšiml, že mu z oka ukápla slza.

,,Harry, měla tě ráda, proto tě nechala u tvé tety a strýce."

,,Pane, to tedy znamená, že i teta je dcerou Voldemorta?" Snape sebou trochu cukl.

,,Ne Harry, měly stejnou matku, ale otce ne." Harry kývl, jako že rozumí.

,,Mohu už jít?" Snape se zvedl a šel se podívat na jeho lektvar.

,, Tvůj lektvar je vynikající, musíš v sobě mít hodně z otce." Harry se z hluboka nadechl. ,,Říkal jste, že jste ho neznal." Snape se zarazil.

,,Neznal, ale znal jsem Lily, ta nedovedla být tak chladnokrevná, byla hodně pilná, ale lektvary ji nikdy nešli tak dobře jako tobě." Harry byl překvapen, tohle o své matce nevěděl. ,,A teď je pozdě jdi spát. Dobrou noc."

,,Dobrou noc pane profesore." Harry odešel a Snape ještě hodnou chvíli seděl za svým stolem, než se zvedl a šel spát.