Mysty

Tak jo... přidávám další kapitolku. Třetí kapitolku už mám skoro hotovou, ale dočkáte se ji po nejméně 10 komentářích k této kapitolce. Předem díky

 Druhý den přivítal všechny v celkem povznesené náladě. Už od rána svítilo nádherně sluníčko a vypadalo to na hezký den. Taky byl dnes pátek a to znamenalo poslední školní den v tomto týdnu. A vypadalo to, že každej si to uvědomuje a hodlá si den užít.

Při snídani díky hluky nebylo možno ani slyšet vlastního. Každej už se těšil na volno a nepřipouštěl si, že je ještě před nimi několik několik hodin učení.

Harry, Hermiona a Ron vyrazili na dějiny k profesoru Binnsovy. Posadili se do posledních lavic a počkali až dorazí i všichni ostatní. Ti jenž přicházeli mezi posledními protáhli obličeje, když jistili, že budou muset sedět v předních řadách a nebudou se moci věnovat něčemu jinému.

Ron si naopak dal nohy na lavici a už před začátek hodiny se ponořil do sladké říše snů. Hermiona na něj hleděla značně naštvaně, ale poslala na něj silencio, aby nikdo neslyšel jeho chrápání. Harry se na ni usmál a vytáhl si úkol do lektvarů a pomalu jej začal vypracovávat.

Kdyby nebylo Hermiony asi by ani on a ani Ron nezjistili, že hodina už skončila a je nutné se přesunout do učebny na obranu. Ve třídě se sešli s Havraspárskými. Ti se hned hrnuli do prvních lavic.

Letos měli učitele, který se raději věnoval teorii a praxi se moc nevěnoval. Havraspárským to naprosto vyhovovalo, ale nebelvíři z toho nebyli nikterak moc nadšeni. Raději by se učili kouzla. Právě teď, chvilku po pololetí se snažili Harryho přemluvit, aby znovu svolal BA a probíral s nimi další kouzla.

Tak jak se Harry bál, že vypadne s lektvarů, oni se obávali, že příští rok nesloží díky tomuto učiteli OVCE. A Harry váhal, věděl, že je potřeba, aby všichni zvládali obranná a útočná kouzla. Voldemort sílil a tento profesor nebyl zrovna nejlepší volba ohledně blížící se války.

Počká na dnešní večer, zjistí, jestli jej Snape bude doučovat, a pokud ano, mohl by znovu vést BA. Profesor Kraitwich vstoupil do učebny, na katedru si odložil několik knih a otočil se ke třídě.

,,Dnes si přečteme, jak Grindewald propadal černé magii. A o jeho počátečních útocích. Strana 30. Slečno Abbotová, můžete začít?“

Hannah si okamžitě nalistovala příslušnou stránku a začala předčítat. I tato hodina byla nudná, ale zde si nikdo nedovolil nevnímat, protože každý už věděl, jak kruté tresty profeosr Kraitwich dává.

Když hodina skončila, všichni nebelvíři rychle vypadli z učebny a hnali se na hodinu přeměňování. Letos na této hodině skončili sami. Profesorka McGonagalová už na ně čekala. Tak si raději rychle poposedali.

,,Jsem ráda, že jste tu takhle brzy. Tento víkend budou povoleny návštěvy Prasinek. Prosím vás ale, aby jste nechodili sami, ale po skupince alespoň ve čtyřech. Jak určitě víte, doba je zlá a nikdy nemůžete vědět, co se stane. Samozřejmě budou do Prasinek vysláni někteří profesoři a pár bystrozorů slíbilo, že se tam také zastaví, takže by snad mělo vše proběhnout v klidu.

Chápu, že nikdo z vás se nechce Prasinek vzdát. Tak si raději nakupte, co potřebujete a moc se tam nezdržujte. Tentokrát a až do konce roku budou u Prasinek čekat kočáry, které vám dopřejí bezpečnou cestu zpět do Hradu a samozřejmě i z Hradu budete převáženi kočáry.

A teď, když u tu jste, můžeme začít výuku a skončíme tedy dřív, jsem si jistá, že vám to určitě nebude vadit.“

Celá třída okamžite zahučela na souhlas a každej už se viděl v Prasinkách a hlavně o volnu, které nastane už o několik minut dříve.

Po hodině okamžitě vyrazili na oběd. Samozřejmě byli ve Velké síni jako první. To ticho a klid ovšem netrvali dlouho. Naštěstí stihli dojíst, než dorazili i ostatní třídy, a zvládli rychle Síň opustit.

Zapadli do Společenky a sedli si pod okno. K Harrymu se přitočil Neville.

,,Harry, víš, už si se rozhodl, jak to tedy bude z BA?“

,,Ještě úplně ne, ale jsem si jistý, že to asi potřebujeme. Do zítra se pokusím vymyslet, jak by to mohlo do konce roku probíhat a pak Vám dám vědět.“

Neville se usmál. A Harry si byl jistý, že jakmile se dozví, jak to bude s lektvary, tak hned potom bude schopný vymyslet, jak by to mohlo probíhat i s Obranou. Ron přinesl z pokoje Tchoříky a několik lidí se k nim s nadšením přidalo.

Potom je napadlo vyrazit ven. Ti zdatnější v čarování vyčarovali mudlovské míče a u Bradavic na louce se začala hrát mudlovská hra vybíjená. Je pravda, že děti z kouzelnických rodin, byli zprvu nepříliš rychlí, než si osvojili pohyby, jak se snadno vyhnout míči.

Po čase se k nim začalo přidávat hned několik dalších lidí i z jiných kolejí až bylo nutné zvětšít hřiště a přidat ještě několik míčů. Z okna své kanceláře je pozoroval ředitel a na tváři měl úsměv.

Tohle přesně Bradavice v dnešní době potřebují. Smích. Jeden z velkých léků. Bylo dobře, že i tyto děti dokáží zapomenout, na to, co zuří v celém kouzelnickém světě a díky tomuto místu zůstat alespoň na chvíli dětmi bez starostí.

Když se začalo smrákat, uvědomil si Harry, že by si měl hlídat čas. Díky rychlému kouzlu Tempus zjistil, že do začátku jeho trestu u Snapea zbývá jen deset minut. Raději se rychle rozběhl spět do Hradu a zamířil rovnou do sklepení.

Ke dveřím Snapeova kabinetu dorazil pouze minutu před začátkem trestu. Rychle se vydýchal a hned potom zaklepal na dveře kabinetu a doufal, že se bude jednat o doučování a ne o trest.