Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 6.

 Probral se někdy za tmy. Ale na ošetřovně bylo díky zapálené svíci v rohu vidět dobře. Když se na posteli otočil, tak zavadil o postavu na vedlejší posteli.


Už se necítil moc unaveně a tak se zvedl a stoupl si k profesorově posteli. Snape spal v klidu a vůbec na něm na první pohled nebylo poznat, jak vypadal odpoledne. Ale když se člověk zadíval pozorněji, tak zahlédl kruhy pod očima a mírné jizvy v obličeji, které ještě nestihly úplně zmizet.


Nikdo mu nenakázal, že by měl zůstat na ošetřovně. A i když ho zajímalo, co mělo dnešní odpoledne znamenat a jaktože má s profesorem stejné magické jádro, tak už tu nechtěl zůstávat. A tak velmi potiše přešel kolem kanceláře Pomfreyové a chodbou se vydal zpět na koleje.


Tam zjistil že je něco po třetí ráno. Samozřejmě už všichni spali. Zalezl tedy do své postele a během chvilky usnul.


Ráno ho budil až Ron, kterého zajímalo, kdy se vrátil na kolej a co se vlastně dělo. Harry mu pověděl o tom, jak profesor bude v pořádku, ale zamlčel, že na tom nejspíš bude mít zásluhu. Pořád nevěděl, co to má znamenat.


Díky Ronově spěchu na snídani, se celkem rychle převlékl a vypravil se s ním na snídani. Dnes neměli lektvary, ale třeťáci ano a ti se radovali, že i dnes odpadly. Ale to bylo Harrymu celkem jasné. Ač nejspíš Snapeovi pomohl, tak nemohl být profesor připraven k výuce.


Dnes bylo úterý, takže dnes neměl doučování. Ale zajímalo ho, jak to bude zítra. To už doučování měl. A taky... nejspíš ho zajímalo, jak na tom Snape je... ale vůbec nechápal proč.


,,Harry, co se děje? Stalo se včera něco? Ron mi říkal, co se stalo, ale podle toho, jak vypadáš bych řekla, že se muselo stát ještě i něco jiného.“


,,Já... někdy ti to řeknu Hermi, ale neprve bych sám rád pochopil co se úplně stalo.“


Hermiona se na něj pousmála.


,,Jasně... Víš že sme tady pro tebe, tak jako si tu jindy ty pro nás. Mohli bychom jít po vyučování k jezeru, co myslíš?“


Ron se zakuckal a nervózně se na oba podíval.


,,Já nemůžu... už mám něco domluvené.“


Šíleně zrudl a hned bylo jasné o co se jedná.“


,,Pozval jsem Levanduli na procházku kolem skleníků a věřte nebo ne, ale ona souhlasila.“


Vůbec si nevšiml, jak se Hermioně bolestně blýsklo v očích, ale Harry si toho všiml a stiskl konejšivě její ruku. Věděl, že Hermiona je zamilovaná do Rona a myslel si, že i Ronovi city jsou stejné. Ale jak to tak vypadalo, tak Rona jeho počáteční zamilovanost přešla.


,,Jak myslíš, užij si to s Levandulí. My s Herm k jezeru půjdeme. Teď bychom všichni měli vyrazit na přeměňování. I McGonagalová odešla. A já bych si nerad vyslechl přednášku o tom, jak je nutné, chodit na hodiny včas.“


Pomohl vstát nešťastné Hermioně a všichni tři vyrazili na hodinu... Hermiona si provokativně sedla k Harrymu, ale Ronovi to nevadilo. Sedl si k Levanduli a vypadal nadšeně tím, kde sedí. Celou hodinu si něco špitali a několikrát je musela napomenout i profesorka.


Po konci hodiny všichni vyběhli ven. Hermiona ovšem zůstala sedět a Harry zůstal sedět s ní.


,,Dělala jsem něco špatně Harry? Namlouvala jsem si něco? Vážně jsem si myslela, že má o mě Ron zájem. A doufala jsem, že to přeroste v něco víc, ale Ron je najednou úplně někde jinde.“


,,Já... vím, že měl Ron o tebe zájem. Nevím, co má tohle znamenat. Třeba mu dá Levandule hned zase kopačky a nebo Ron prozří a vráti se. Ale teď pojď prosím. Máme formule. A to je skoro až na druhé straně hradu. I teď si budeme muset pospíšit, abychom stihli začátek hodiny a pak už jen oběd a máme volno. Půjdeme si sednout spolu jen my dva.


Užijeme si to, ne? Nebudeš myslet na Rona a já ti povím, co se dělo za poslední dny. Věřím, že určitě budeš vědět, co spousta věcí znamená. Já to totiž vůbec nechápu.


Oba vyšli svižným krokem až k učebně formulí. Přišli zároveň s profesorem Kratiknotem. Ten jen povytáhl obočí nad jejich pozdním příchodem, ale pustil je do učebny před sebou a počkal chvíli ještě venku. Harry i Hermiona se posadili do zadu vlevo. Naštěstí Ron seděl vpravo a taky vzadu, takže jej neviděli.


Ač to bylo k nevíře, byla Hermiona nepozorná a jakmile skončila hodina, vyrazila rychle do věže. Ani nezamířili k Velké síni na oběd.


Harry ji zastavil a dotáhl ji na oběd alespoň do kuchyně. Skřítci byli překvapení, když je viděli ve stejný čas, kdy se podával oběd nahoře, ale neměli žádný problém s tím jim teď jídlo dát i zde dole. Zvlášť Dobby se pořád ochomýtal kolem Harryho.


,,Slečně Hermioně nechutná? Můžeme ji dát něco jiného.“


Někteří skřítci nešťastně svěsili uši a hledali způsob, jak si ublížit.


,,Ne, ne... Dobby. Je to skvělé, ale nemám chuť k jídlu.“


Dobby se zadíval na Hermionu.


,,Slečna je nešťastná. Ale slečna nemusí. Skřítci vědí. Vědí, že slečna bude mít štěstí. Chvíli to potrvá, ale slečna bude šťastná.“


Harry i Hermiona zírali na Dobbyho. Nakonec se zeptal Harry.


,,Dobby... O čem to mluvíš? Co to skřítci vědí? A jak můžete vědět, co se stane?“


,,Harry Pottere, skřítci vědí mnoho věcí. Nikdo jim nic neříká. Nikdo s nimi nemluví, ale skřítci vědí. Vědí co se stane v příští době. I pan Harry Potter bude šťastný. Pozná věci, které nepoznal. Zjistí mnohé, něco dobré něco zlé.“


Dobby, jako by si uvědomil, že řekl více než chtěl se otočil a zmizel mezi ostatními skřítky.


,,Hermiono, o čem to mluvil? Víš něco o tom, že skřítci vědí vše?“


,,Harry! Určitě si četl, že skřítci jsou pro kouzelníky podřadná stvoření. Nikdo s nimi nemluví. Nikdo se jich neptá. Jen jim rozkazuje. Ty si jeden z velmi mála kouzelníků, který se s nimi baví jako se sobě rovnými. Díky tobě s nimi mluvím i já tak. To díky tobě, máme možnost se o skřítcích dovědět více, než kdokoliv jiný.


Teď pojď. Slyšel si. Oba budeme šťastní a já s tím hodlám začít už teď. Slíbil si mi něco o pozemcích. Už jsem se najedla a teď bych si ráda sedla ven a užila si čistý vzduch. Myslím, že provětrání nám jenom pomůže.“


Na to, že měli probírat Harryho úplně zapomněli.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(Clowers, 27. 10. 2011 12:02)

ÁÁÁ že by 15. komentář? Díky moc za kapitolu :) Už aby se ten vztah mezi nima nějak rozvinul.

skvělé

(Anfulka, 27. 10. 2011 11:52)

skvělé jen tak dál

---

(Potty, 26. 10. 2011 20:35)

Super, kdy bude další kapitola?

...

(uja, 26. 10. 2011 15:08)

super kapitola, už se těším na další :-D

wau

(Lisylis, 26. 10. 2011 13:22)

super kapitola. Je pravda, že jsem zatím nikdy nekomentovala, ale tady je to evidentně potřeba. Moc se těším na další kapitolu a doufám, že u ní bude limit zase deste komentářů, prokože na patnáct pak musim moc dlouho čekat...

:)

(Stragy, 25. 10. 2011 21:01)

Vážně krááása. Těšim se na další kapču

super

(buffy, 25. 10. 2011 18:12)

tešim sa na dalšiu kapitolu. dufam že bude čoskoro.

Úžo

(Bellenka, 24. 10. 2011 19:07)

I když trochu pozdě, tak stejně. Skvělá kapitola a ještě lepší povídka. Vlastně, všechny tvoje povídky jsou super... :)

Super

(Leegy, 24. 10. 2011 19:06)

Ha, stihla sem to dřív než sestra!! Krásná kapitola. I když nemam první komentář, nevadí. Mě bohatě stačí, že sem předhonila Bellenku.. :D
Doufám, že se těch patnáct komentářů nahromadí brzy...

Opět tu

(Fanynka12, 23. 10. 2011 23:47)

Ahojky, po dlouhé době jsem znovu zaítala na tvoje stránky aco nevidím :) Návrat ztracené spisovatelky :) Vítej zpět :D Krásná povídka, mo se těším na další kapitolky a co se v témhle povídce vlastně ještě stane :D

komentar

(maria, 23. 10. 2011 11:09)

trošku krátka kapitola a ja som to úplne nepochopila asi preto, že tu predchádzajúcu kapitolu som čítala veľmi dávno, inak celkom fajn kapitola, ďakujem

.....

(Dominika, 22. 10. 2011 18:52)

Pani, je nádherná a veľmi sa mi páči. Len by som chcela vedieť, či mieniš pokračovať aj v ostatných poviedkách, alebo si ich nechávaš na neskôr.

:)))))))))

(Vladik7, 22. 10. 2011 18:19)

dalsisuper kapitolka uz semoc tesim na dalsi

další

(riky, 22. 10. 2011 12:14)

moc pěkný, už se těším na pokračování

Me se to líbilo :-)

(Trili, 21. 10. 2011 22:10)

Kapitola a skřítci mi přišli docela zajímaví :-)