Mysty

"Bože můůůůůj!!!!!"pomyslel si Severus. "Já jsem toho kluka měl ohlídat a né ho nechat zemřít."
"Možná to bude tím, že jseš blbej a nehlídal si ho." řeklo mu druhé já.
Ještě chvíli se "spolu" dohohadovali a pak Severus odešel s tím, že na něj nemůže koukat, protože mu ho je 1) líto a 2) pořád si nadával, že pokud by ho hlídal, tak by se mu to nemuselo stát.

Mezitím v Harryho mysli:

Au, fakt skvělý.... Celý prázdniny dřu jak kobyla a teď, teď dostanu kudlu do zad, nebo spíš v mém případě, do břicha...Au..... A Řád, kdykoli, když ho nepotřebuju, tak je mi za zadkem a teď, zrovna když ho POTŘEBUJU se někam vypařil....... Jasně, dělejte si co chcete, já nejsem důležitej, jsem pouze nějakej kluk, je mi 14, zajímám všechny když nechci, a když chci pomoc tak tam není........................... Vymyslím pořekadlo: Práce je ještě větší otrava, když po ní dostanete kudlu do břicha. Jo, jsem skvělej, možná už to existuje, ale JÁ si to nechám patentovat....... Pokud nevykrvácím..... --Nebuď pesimista--. Já nejsem pesimista, nevidíš?!? Jsem optimistickej realista!
--Když tak pesimistickej realisty, což je pesimista!-- ...Houby. --Jasně... S vocetem a volejem, viď?! Tak to ti přeju dobrou chuť.--
Dej mi pokoj, jo. --Nemůžu ti dát pokoj, já jsem ty a ty si já, chápeš?-- Ne. --To se dalo čekat-- Ale počkej, jestli já jsem ty a ty si já, tak by si to taky neměl chápat! --Víš co?-- Ne. --Dej mi pokoj.-- A když jsem tě o to žádal já, tak jsi nezmlknul!
––––––––––––––––––––––––––––—–––––––––––––––––––––––?––––––––––––––––––––––––––––?–––––––––––––––––––––––
Už to byly dva dny co se Harry neprobouzel. Severus se o něj staral jak jen mohl. Šel raději do knihovny.
Byl večer a Harry se probral.
"Ups, tady to neznám." pomyslel si, sundal si peřinu a kouknul se na břicho, bylo zavázaný.
Zvedl se a šel se ven z pokoje, šel dolů po schodech a asi do kuchyně (pozn. šel bez bot = BOS) - kouknul se do ledničky...Ha,mlíko!!!. Nalil si ho do skleničky, skleničku vyzvedl k puse, začal pít a otočil se........ ................................................................
Za ním Severus Snape v plné kráse (a černým hábitu), tvářící se jako bůh pomsty.
Snape zařval své dramatické "POTTERE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!" a Harry na něj vychrstl mlíko.(Konec krásného černého hábitu , měl by ho vyprat v Pervolu
"P-p-p-paaanne....J-j-já..V-v-vy, fakt-t-t....... Já radši zmizím, ano?" zeptal se opatrně Harry a už byl ve svém pokoji, tam byl lektvar na spánek beze snů. (Hned na jeho nočním stolku.) raši ho rychle vypil a usnul.

Mezitím u S. S.
"Vyprskl na mě mlíko... ON vprskl na mě mlíko, HARRY JAMES POTTER NA MĚ VYPRSKL MLÍKO?!?!?!?!" přemýšlel Severus.
Po chvíli (půl hodině) se jakž taký uklidnil a šel ho zkontrolovat. Spal jak mimino a Sevií si všiml, že lektver na spánek beze snů je prázdný, buď chtěl usnout dřív, neý usnu a nebo ho zase trápí noční můry." pomyslel si. "A nebo obojí...Vypadá tak nevinně, když spí." Zkontroloval mu ránu, už se hojila. "To je dobře." vyčaroval si druhou postel a šel spát.

Harry:
Stál na louce, ale nebyla ta veselá, letní louka, naopak, bylo hrozně tmavá, smutná, byl tam sníh.... Byla noc, úplněk... Uslyšel zavití, vysřelil pryč, kouknul se za sebe, viděl jak za ním běží vlkodlak, zrychlil tempo, dostal se do lesa, prokličkovával mezi stromy.... zakopnul, chtěl se zvednout a bežet dál, ale vlkodlak se na něho vrhl, Harry se nějakým záhadným způsobem otočil, že mu vlkodlak seděl na hrudi, cenil na něj zuby..... A kousl.... V tu chvíli uviděl umírat své rodiče, viděl své narození, viděl všechny zlé vzpomínky, a pak zase to kousnutí jako ve zpomaleném záběru... Začal křičet, v tu chvíli cítil, jak hi někdo budí, nemohl otevřít oči, bylo to stále hlasitější až se s trhnutím a křikem probral, zrychlené dýchal a hned se kouknul na hruď, jestli tam nemá stopy po kousnutí.
"Pottere, jste v pořádku." otal se jemně Snape.
"Já..já nevím, pane..." odpověděl roztřeseně.
"Byla to jen noční můra, spěte dál." řekl Severus a uložil Harryho, který za chvíli usnul.
Snape byl tak náhle vzbuzený, že mu zapomněl vynadat, za to ,že mu poprskal hábit, vylezl z postele a ještě ke všemu neměl boty."
"No co, udělám to ráno." pomyslel si a šel spát.
Když se ráno probudil, Harry tam nebyl, po celý týden se Harrymu podařilo nějkým záhadným způsobem vytrtit a tak trvat než šel večer spát, jídlo si vždycky uvařil sám. Povedlo se mu nastydnout (hlavně na hlasivky).... Snape ale udělal Zmijozelskou věc se kterou Harry nepočítal, nebo počítal, ale zapoměl si nařídit budík. On vstal dřív než on a vedl s ním dlouuuuuhý rozhovor:
"Pane Pottere, pročpak se mi vyhýbáte?" zeptal se syčivě Severus.
"Já se vám nevyhýbám." řekl syčivě Harry. (skoro ho není slyšet, jen takk pro zajímavost, vlastně ho slyšel jen Severus se svým bystrým sluchem)
"Nepovídejte, že jsem si nevšiml." řekl ironicky Snape.
"Ale opravdu."
"Lžete."
"Nelžu, akorát...nic." zasekl se Harry.
"Akorát? Co? Čekám."
""Niic." odsekl Harry.
"Pottere, o-k-a-m-ž-i-t-ě t-o- ř-e-k-n-ě-te." vyhláskoval mu Snape.
"Nelžu vám," řekl a podíval se mu do očí, "akorát vám neříkám celou pravdu, nebo si ji vyměňuji podle svého, ale nelžu vám."
Snape se zasekl. "NEBELVÍŘAN uvažuje čistě ZMIJOZELSKY, lépe než někteří Zmijozeláci."
"Pane Pottere, víte jak toto bylo čistě Zmijozelské jednání?" zeptal se Harryho.
"A to ještě neví, že mě chtěl klobouk dát do Zmijozelu." pomyslel si, jenže Severus to vycítil.
"Cože Pottere, VÁS chtěl dát klobouk do ZMIJOZELU, nepřeslechl jsem se?!"
"Ne, a pokud to někomu jenom ceknete.." začal vyhrožovat, to ale nedopověděl, prtože Snape byl na odchodu.
Měl co na přemýšlení, sešel dolů a o chvíli po něm Harry, tam byl Brumbál s jeho "milovaným" bratránkem.
"Severusi, mohl bych tě o něco poprosit?" zaptal se Snapa. "A, Harry, jak se máš, je ti lépe?"
Harry jenom zakýval hlavou, nemohl přece mluvit.
"No Severusi, myslíš, e bych tu na pár dní mohl nechat Harryho bratrance?"