Mysty

Harry se podíval na Snapa, který byl stejně jako on zmatený z toho co se dozvěděli v rodokmenu. Snapeho myšlenky byly pomíchané a poprvé ho člověk mohl vidět bez jeho ledové masky. Přece Lily, měl rád. Rád bylo slabé slovo on ji miloval. Ale osud jim nepřál. Byl ze Zmijozelu a ona z Nebelvíru. Chodili spolu už od pátého ročníku, ale na konci sedmého se s ním Lily, rozešla, ale neřekla mu proč. Vzala si Jamese a on se přidal ještě před tím k Voldemortovi čeho později litoval. Ten rodokmen mu ukázal, že Lily, byla těhotná a bála se, aby jejich dítě nebylo smrtijedem. Mohl si za to sám. Měl možnost se postarat o svého syna a ne ho nechat napospas těm mudlům. Harryho profesorovo mlčení vystrašilo a chystal se odejít a to, i protože mu zase začalo být špatně a nechtěl, aby Snape viděl jeho záchvat způsobený Voldemortem, který měl jeho krev v těle nebezpečnější, než když byli propojeni jen jizvou. Měli hodně věcí společných i to, že měl Harry patřit do zmijozelu, měl hadí jazyk, dokázal mluvit syčivým a chladným hlasem stejně jako Voldemort. Právě byl připraven, že půjde, ale přerušil ho hlas. Hlas, který ho ve škole tak hodně ponižoval.
„Harry, musím ti to vysvětit,“ řekl Severus Snape a pozoroval svého syna, který se začal třást, protože Voldemort se zase rozhodl napadnout jeho tělo.
„Jděte pryč!“ stačil ještě křiknout na svého profesora, než se svalil do křečí. Ten ho, ale neposlechl a zůstal stát na místě, kde se krčil jeho syn.
„Dneska to bude na dlouho Harry, protože nemám co dělat a útoky nebudou aspoň dva týdny,“ řekl ledově Voldemort a použil další dávku kouzla. Severce nemohl nic dělat, protože byl kolem Harryho podivný štít, aby jejich setkání nemohl nikdo přerušit. Severce také věděl, že pokud s tím Voldemort brzy nepřestane, bude Harry opět ve stavu, v jakém bývají vězni po několika týdnech mučení, protože byl pro Voldemorta zvláštní případ. Musel tomu zabránit, nemohl dopustit, aby se mu znovu neotevřela rána, kterou mu udělal jeho bratranec. Rozhodl se použít nitrozpyt, aby mu pomohl. Vklouzl do ní snadno a Harry se mu nebránil. Udělal mu tam zábranu, ať Voldemort jejich rozhovor neslyší.
„Harry, slyšíš mně?“ zeptal se.
„Slyším, ale nepřijde na nic Voldemort?“
„Ne nepřijde, udělal jsem tu barikádu.“
„Dobře, děkuji, ale toto musím zvládnout sám jinak mě nenechá v klidu už nikdy. Je to teprve potřetí, co to udělal, ale potom jsem musel vidět ještě, jak mučí smrtijedy,“ odpověděl mu. A Severus musel přemýšlet o tom, co mu řekl.
„Dobře já půjdu, zavolám Brumbála,“ řekl a opustil jeho hlavu. Sedl si ke stolu na, kterém ležela pořád sklenice ohnivé whisky, a pořádně se napil. Měl hlavu plnou myšlenek, a tak zavolal Brumbála, aby mu pomohl. Ale stále se ptal jak je to možné.