Jdi na obsah Jdi na menu
 


IX.Kapča

20. 4. 2008

Vkročili do salonu, kde si zatím dospělí posedali. Překvapilo je to, že v jednom z křesel seděla jejich profesorka OPČM a na opěradle křesla seděl Sirius a držel za ruku profesorku. Ten jakmile je zpozoroval se pousmál.

,,Asi bychom měli začít první my. Tady Kristin je moje přítelkyně, vlastně byla. Když mě zavřeli do Azkabanu zmizela. Před nedávnem se vrátila i s mým synem a doteď nebyla čas, kdy vám to říct.“

Lily se na ně usmála. Ale zase zvážněla a promluvila:

,,Takže teď bychom si asi měli promluvit o tom problému, co má Snape s dětmi. Takže mládež nás teď opustí a půjde dělat oběd.“

“Mládež“ samozřejmě začala hned protestovat, ale nebylo jim to nic platný a museli odejít do vedlejší místnosti a zavřít dveře, které dospělí zapečetili proti odposlouchání.

,,Takže oni budou mluvit o nás a ani nám k tomu nic neřeknou. No to je dobrý.“

,,Ale Harry ber to s tý lepší stránky, nemusíme u toho být a poslouchat to nadávání.“

 

 

Když dospělí konečně ukončili debatu, vešli do jídelny a sedli si za stůl. Teenageři až pozvedali obočí nad tím, jak si byli jisti s tím, že něco k jídlu dostanou. A chlapci uznali, že nebýt dívek, nemohli by jim teď předložit to co společnými silami připravili. Po obědě Lily promluvila.

 

,,Dohodli jsme se, že tu všichni budete až do zítra. A aby jste si nemysleli, tak chlapci budou v jednom pokoji a dívky v druhým. Sirius bude s Kristin, Remus s Rose, Severus bude na pokoji se svou sestrou a kdo to nevíte, jmenuje se Alanie, ale říkejte ji paní Snapeová nebo jak vám sama řekne.“

 

Ta se pousmála.

 

,,Klidně mi říkejte Alanie. Nevadí mi to.“

 

,,Dobře, takže den můžeme každý strávit, jak chceme. Je tu dosti rozsáhlá knihovna. Pak šachovnice, kulečník, bowling a nebo bazén.“

 

Rozdělili se asi takhle:

 

Remus s Severusem šli hrát šachy. Lily s Rose, Alanie a Kristin probírali, jak se za celou dobu co se neviděli měli a co se stalo, a že toho bylo dost. Sirius šel z Michaelem, Harrym a Dracem hrát bowling. A dívky šli do bazénu. Večer šli dosti brzo spát, protože nevěděli, co by všichni měli společně dělat.

 

Ráno:

 

Harry se vzbudil brzo, a tak rovnou zamířil dolů do kuchyně. Když šel zrovna okolo z jednoho pokojů, vyrazil ze dveří profesor Snape a rychle si oblékal košili, Harrymu chvilku trvalo, než mu došlo, že je to pokoj jeho matky, a tak bez jakéhokoliv výrazu řekl.

 

,,Měl by jste počkat, až se vzbudí, myslím, že by byla nešťastná, kdyby vás tam nenašla.“

 

A šel dál. Už neviděl, jak se jeho otec zatvářil, a jak se s provinilým pohledem vrátil zpět do Lilyina pokoje.

,,Dole v kuchyni už seděla Sinale, a když Harry přišel pozdravila, ale sklopila hlavu, jako by nevěděla, jak by se měla po včerejšku chovat. Tomu se Harry jenom zasmál, přišel k ní, nadzvedl ji za bradu hlavu a dal ji dlouhý něžný polibek. Jakmile se od ní odtáhl, usmála se na něj.

 

,,Jak jsi se vyspala?“

 

,,Vlastně jsem skoro nespala, celou noc jsme si s holkama o něčem povídali.“

 

,,A o čem, smím-li vědět?“

 

,,Nesmíš, a teď mi pojď pomoct, musíme nachystat něco k snídani.“

 

,,Hele… to ne. To je ženská práce.“

 

,,Jo tak ženská… a co by si chtěl dělat ty? Ne, pěkně pojď dělat snídani.“

 

A tak Harry, ač nechtěl, byl nucen připravovat snídani se Sinal. Ale stálo to za to, protože potom dostali velkou pochvalu. Poslední ke snídani přišli Snape s Lily a drželi se za ruce, nikdo se nad tím nepozastavoval. Snad jen děti, kteří nevěděli o včerejším rozhovoru. Ale  zi zase neměli dost odvahy se zeptat.

 

Po snídani začali pomalu odcházet. Jako první odešli děti, dospělí se shodli, že tam ještě chvíli zůstanou a dohodnou se na pár věcech, které ale dětem nechtěli prozradit.

 

Vylezli z krbu v Brumbálově pracovně. Naštěstí ten tam zrovna nebyl, a tak mohli v klidu odejít až do Komnaty nejvyšší potřeby. Na pozemcích školy ležel první sních a nikdo neodolal tomu, jít se jen tak projít nebo pořádně zkoulovat své kamarády.

 

,,Co myslíte, že probírají? Připadali mi takový tajemní. O co mohlo jít?“

 

,,Tak to netuším a ani na to nehodlám přijít, jsem jen ráda, že moji rodiče šli raději domů a nezůstali u vás. Asi se tam necítili dobře. Už když se dozvěděli, že jsem čarodějka, nebylo to pro ně příjemné a teď to cestování krbem sem a tam. To pro ně muselo být naprosto nenormální.“

 

,,Co? To aby si mě jim radši neukazovala. Já se meezi kouzly narodil a neumím si život bez nich představit a pak… však víš. Díky mé rodině nemám rád mudly a i když k tobě už to necítím, protože tě mám rád, tak to neznamená, že bych s tvými rodiči mohl vydržet nějak dlouho. Už to, jak na to všechno koukali bylo pro mě neuvěřitelné.“

 

Hermiona se na něj zamračila.

 

,,Pokud chceš se mnou chodit dál, budeš si muset zvykat. I když se svými rodiči zrovna moc dobře nevycházím, mám je ráda a chci je navštěvovat.“

 

Draco se zatvářil zoufale a všichni se tomu jeho výrazu zasmáli, až přišlo Hermioně ho líto a přišla k němu.

 

,,Ještě uvidíme. Až na to příjde čas, dohodneme se na tom.“

 

,,Tak jo. Budu jenom rád. Ale doufám, že už o vánocích nechceš jet domů. Já tu zůstávám a doufal jsem, že tu budeš se mnou, vůbec jsem nepomyslel na to, že by si tu nezůstala.“

 

Hermiona se na něj usmála.

 

,,Ale kdepak, zůstanu tu s tebou.“

 

 

V pondělí byli nuceni vstávat a jít  na snídani a potom na vyučování. Zrovna, když už se chystali odejít, přišla k nim profesorka McGonagalová.

 

,,Počkejte prosím, potřebuji ještě napsat ty, kteří tu o prázdninách zůstanou.“

 

Hermiona se hned přihlásila a po ní ještě Stargise a Michael. Jakmile profesorka odešla, Harry se podíval na Michaela.

 

,,Ty tu zůstaneš? Nechceš být doma se Siriusem? Byli by to tvé první vánoce s ním.“

 

Michael se na něj zazubil.

 

,,A kdo říká, že nebudou? Ve společence přece máme krby, a tak budu většinu času stejně doma a Stargise bude chodit se mnou. Ale že bych tam musel být pořád? Jen ať si rodiče užijí, je mi jasné, co budou celý týden dělat a já bych toho musel být svědkem.“

 

V té chvili mu přiletěl pohlavek ze zadu, a když se tam ohlédl zjistil, že je to jeho matka a tak se na ni nevině zasmál.

 

,,Michaeli Reaske! Tohle už od tebe nechci slyšet, rozumíš? A teď padejte, pokud se nepletu máte právě teď lektvary se Severusem a támhle už na vás čeká Draco.“

 

Obešla je a šla ke třídám OPČM. Naši přátelé zamířili k Dracovi, a pak k učebně lektvarů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Paráda

(Sue, 25. 4. 2008 19:15)

Moc se mi to líbí. Těším se na daldší kapitolu. :-)

super

(Giner, 22. 4. 2008 12:32)

super kapitola, jsem ráda, že se tady po dlouhé době něco bjevilo i k této povídce:-) snad bude porkačování brzy...

Výborně!

(Mozkomor, 21. 4. 2008 14:58)

Moc pěkná kapitolka. Jsem rád, že pokračuješ průběžně ve všem. Kombinace Drako/Hermiona je celkem neobvyklá, ale je to alespoň o to zajímavější.

nádhera

(katie, 20. 4. 2008 20:50)

nádherná kapitola. ten konec byl bomba!!!!

Skvělí

(Anna, 20. 4. 2008 20:02)

Už se nemůžu dočkat pokračování, snad bude brzy.

:-))

(kapi, 20. 4. 2008 18:57)

prima kapča

...

(Saskya, 20. 4. 2008 16:31)

veľmi pekná kapitola... ten koniec bol zlatá, chudák, čo povedal zle, len čistú pravdu a ešte za to dostane :P, nj - dospelý :D